Zpráva o činnosti za rok 2024
ESLP vydal v roce 2024 ve vztahu k České republice 23 rozhodnutí. Porušení některého z ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ESLP shledal jen v 7 věcech, tedy jen v 30 % případů. Rozsudky o porušení se týkaly stíhání sexuálního zneužívání, vazby mladistvých i dospělých, odškodnění újmy na zdraví, presumpce neviny a přístupu k Ústavnímu soudu. Rozhodnutím o neporušení Úmluvy, o nepřijatelnosti stížnosti či zastavením řízení, tedy úspěchem obhajoby České republiky, skončilo 13 řízení, tedy téměř 60 % případů. Tyto případy se týkaly např. ochrany klimatu, církevních restitucí, ukončení pobytu cizince na základě utajovaných informací, výslechu svědků v trestním řízení, inkluzivního vzdělávání a mnoha dalších otázek.
V řízeních, která byla před ESLP v roce 2024 skončena, stěžovatelé požadovali spravedlivé zadostiučinění (majetkovou škodu, nemajetkovou újmu a náhradu nákladů řízení) v celkové výši cca 18 milionů Kč. Z rozhodnutí Soudu vznikly České republice závazky toliko ve výši 2 miliony Kč. Obhajoba státu ze strany kanceláře vládního zmocněnce tedy státnímu rozpočtu ušetřila částku 16 milionů Kč. V delším horizontu posledních tří let ušetřená částka dosáhla již 513 milionů Kč.
K vyjádření Soud loni vládě zaslal 32 nových případů. Týkají se např. omezení základních práv a svobod během pandemie covidu, vyšetřování pohlavního zneužívání nezletilé či trestných činů z nenávisti, dohod o vině a trestu, možnosti popřít otcovství, uznání zahraniční adopce párem osob stejného pohlaví a mnoha dalších otázek. Na rozhodnutí před ESLP čekají i další stížnosti, mj. též mezistátní stížnost Lichtenštejnska proti České republice.
Česká republika je vedlejším účastníkem v pěti řízeních. Vstoupila na podporu Ukrajiny do řízení o mezistátní stížnosti Ukrajina proti Rusku (č. 10), která se týká masivního porušování lidských práv, kterých se Rusko dopustilo na území Ukrajiny po zahájení invaze v únoru 2022. V roce 2024 se Česká republika zapojila do tří řízení proti Polsku, Litvě a Lotyšsku, které vyvěrají z tzv. instrumentalizované migrace, kterou Rusko a Bělorusko využívají jako nástroj hybridní války s cílem destabilizovat země Evropské unie.
Ostatní mezinárodní orgány ochrany lidských práv v loňském roce ve vztahu k České republice vydaly dvě rozhodnutí. Porušení základních práv a svobod shledal jen v jednom z nich Evropský výbor pro sociální práva v otázce dostupnosti bydlení.