IV.ÚS 1566/23 #2 — Příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a újmou na zdraví

Ústavní soud rozhodl předsedou senátu Zdeňkem Kühnem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Milana Ďurkova, zastoupeného Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou, advokátkou, sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 a výroku II. až V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2022 č. j. 5 C 322/2019-244, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a Jekatěriny Mézlové, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, sídlem nám. Svobody 50, Sušice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Odůvodnění:

1. Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, předseda senátu opraví v rozhodnutí kdykoli i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.

2. Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 26. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 1566/23 tak, že výrokem I. konstatoval, že "Výroky II. až V. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2022 č. j. 5 C 322/2019-244 bylo porušeno stěžovatelovo základní právo zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod." Výrokem II. dále rozhodl, že "Výroky II. až V. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. října 2022 č. j. 5 C 322/2019-244 se ruší." Konečně výrokem III. vyslovil, že "Vedlejší účastnici se náhrada nákladů řízení nepřiznává." Takto byl nález veřejně vyhlášen dne 4. března 2025.

3. Přípisem ze dne 7. 3. 2025 právní zástupkyně stěžovatele upozornila Ústavní soud na zjevnou nesprávnost (písařskou chybu) spočívající v záměně rozsahu, v jakém byly (ve srovnání s obsahem ústavní stížnosti) v nálezu označeny napadené rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 10. 2022 č. j. 5 C 322/2019-244 (dále jen "rozsudek obvodního soudu") a Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2023 č. j. 36 Co 6/2023-270 (dále jen "rozsudek městského soudu"), a jak se tato chyba projevila ve výrocích nálezu a jeho odůvodnění.

4. Ústavní soud ověřil, že v záhlaví, ve výroku I. a II. a v bodě 43 odůvodnění nálezu skutečně bylo nesprávně uvedeno, že ústavní stížnost směřovala proti výrokům II. až V. rozsudku městského soudu a proti celému rozsudku obvodního soudu a že v tomto rozsahu byly rozsudky z důvodu porušení práv stěžovatele zrušeny. Ústavní stížností však byl naopak napaden výrok II. až V. rozsudku obvodního soudu a celý rozsudek městského soudu. Že jde o zjevnou nesprávnost, je patrné zejména z bodu 9 odůvodnění citovaného nálezu, v němž se Ústavní soud vyjádřil ke správnému rozsahu, v jakém byly rozsudky napadeny (a přezkoumány), a to v návaznosti na nepřesně formulovaný petit ústavní stížnosti.

5. Z tohoto důvodu Ústavní soud zjevné nesprávnosti opravil tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2025


Zdeněk Kühn v. r.
předseda senátu