Obecné doporučení č. 40 (2024) o vyrovnaném a inkluzivním zastoupení žen v rozhodovacích systémech (Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen)

Obecné doporučení č. 40 (2024)
o vyrovnaném a inkluzivním zastoupení žen v rozhodovacích systémech

Obsah

I. Plán na dosažení skutečné parity. 3

II. Vyrovnané a inkluzivní zastoupení žen v rozhodovacích systémech jako přelomové řešení 3

A. Mír a politická stabilita. 3

B. Udržitelná a inkluzivní ekonomika založená na lidských právech. 4

C. Klimatická změna a snižování rizika živelních pohrom.. 5

D. Technologický rozvoj včetně vzestupu umělé inteligence. 5

E. Transformace a udržitelnost multilaterálního systému a správy. 6

III. Sedm pilířů vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech. 6

A. Skutečná parita mezi ženami a muži v rozhodovacích systémech jako výchozí bod a univerzální norma. 6

B. Účinná mládežnická participace na vedení založená na paritě. 7

C. Intersekcionalita a inkluze žen v celé jejich rozmanitosti do rozhodovacích systémů. 7

D. Komplexní přístup k rozhodovacím systémům napříč sférami 8

E. Vyrovnaná moc a vliv žen v rozhodovacích systémech. 8

F. Strukturální transformace směřující k vyrovnanému a inkluzivnímu zastoupení žen v rozhodovacích systémech. 8

G. Zastoupení občanské společnosti v rozhodovacích systémech. 8

IV. Normativní rámec pro vyrovnané a inkluzivní zastoupení žen v rozhodovacích systémech. 9

V. Povinnosti Smluvních států v souvislosti s vyrovnaným a inkluzivním zastoupením žen v rozhodovacích systémech. 10

1. Obecné povinnosti k dosažení vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech. 10

A. Zajištění nediskriminace a faktické rovnosti 10

B. Intersekcionalita a diverzita u žen. 11

C. Odstraňování genderových stereotypů. 12

D. Zastoupení žen v celé jejich rozmanitosti na rovnocenném základě s muži 13

E. Vzdělání směřující k posílení postavení a schopnosti vedení 13

F. Osvobození od obtěžování a genderově podmíněného násilí na ženách. 15

G. Zastoupení organizací pro ženská práva v rozhodování 16

2. Konkrétní závazky k dosažení vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech. 17

A. Parita v politickém a veřejném rozhodování 17

B. Parita v mezinárodním rozhodování 20

C. Parita v rozhodování o otázkách míru a bezpečnosti 21

D. Parita v ekonomickém rozhodování 23

E. Ženská práva v soukromé sféře jako základní předpoklad pro přístup k rozhodování 25

VI. Zodpovědnost a monitorování závazků států k dosažení paritních systémů. 26

VII. Akční kroky mezinárodního společenství k zajištění paritních systémů. 27

 

I. Plán na dosažení skutečné parity

1. Ženy mají právo na vyrovnané a inkluzivní zastoupení ve všech rozhodovacích systémech za rovnoprávných podmínek s muži. Toto právo není navzdory výraznému pokroku Smluvních států respektováno, což zásadně brzdí uplatňování všech dalších práv podle Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (dále jen „Úmluva“). Neschopnost zajistit vyrovnané a inkluzivní sdílení rozhodovacích pravomocí mezi ženami a muži navíc brání státům a mezinárodnímu společenství efektivně reagovat na urgentní místní, vnitrostátní, regionální a globální výzvy. Jak je zmíněno v preambuli Úmluvy, plný rozvoj země, blaho světa a věc míru vyžadují maximální účast žen za rovnoprávných podmínek s muži ve všech oblastech. V reakci na tyto výzvy současných i budoucích generací předestírá toto obecné doporučení plán na naplnění práva žen na vyrovnané a inkluzivní zastoupení.

2. Výbor v tomto obecném doporučení Smluvním státům přináší obsáhlý návod na dosažení vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen ve všech rozhodovacích systémech napříč všemi odvětvími s cílem dosáhnout systémové změny. Popisuje legislativní, politická a programová opatření, která zajistí implementaci této povinnosti a zdolání globálních výzev. „Vyrovnané a inkluzivní zastoupení“ definuje toto doporučení jako paritu v poměru 50:50 mezi ženami a muži v celé jejich rozmanitosti, co se týče rovného přístupu a rovných pravomocí v rozhodovacích systémech (dále také jen „parita“). „Rozhodovací systémy“ zde zahrnují rozhodování ve formálních i neformálních procesech ve všech sektorech, včetně politické, veřejné, ekonomické a digitální sféry. Dosažení parity vyžaduje zohlednit nejrůznější prostředí rozhodování a jejich vzájemné působení a odstranit všechny překážky, které ženám brání v přístupu k rozhodovacím systémům na rovném základě s muži.

3. Toto obecné doporučení navíc do vize společnosti založené na míru a rovnosti začleňuje mladou generaci, jakož i generace budoucí. Jak je v něm nastíněno, mezi očekáváními a právy mladých a budováním systému parity je klíčová souvislost.

 

II. Vyrovnané a inkluzivní zastoupení žen v rozhodovacích systémech jako přelomové řešení

4. Výbor konstatuje, že rostoucí počet naléhavých a destruktivních problémů, včetně těch týkajících se míru, politické stability, hospodářského rozvoje, změny klimatu, technologického pokroku, jako je umělá inteligence, a transformace a udržitelnosti multilaterálního systému a správy, přímo ovlivňuje provádění Úmluvy a ve stále větší míře mění společnosti. Jejich komplexita vyžaduje budování kolektivní inteligence tím, že se do centra rozhodování dostane parita. „Nárůst parity“, jak jej popsal generální tajemník[1], je klíčem ke společnému rozhodování a k inovativním řešením nezbytným pro budování odolných společností.  

A.  Mír a politická stabilita

5. Navzdory eskalaci konfliktů a krizí a skutečnosti, že ženy jsou klíčovou hybnou silou udržitelného míru,[2] zůstávají ženy strukturálně a nedostatečně zastoupeny v prevenci konfliktů a krizí, jakož i v mírových jednáních a úsilí o budování míru. Mezi lety 1992 a 2019 ženy představovaly pouhých 13 procent vyjednavačů, 6 procent mediátorů a 6 procent signatářů v mírových procesech.[3] V roce 2022 se ženy účastnily jako vyjednavačky nebo delegátky jménem stran konfliktu 4 z 5 aktivních mírových procesů vedených nebo spoluvedených OSN. Poměrně však jejich zastoupení činilo pouze 16 procent, což je další pokles oproti 19 procentům v roce 2021 a 23 procentům v roce 2020.[4] Mezi signatáři mírových smluv uzavřených v roce 2023 nebyly žádné představitelky ženských skupin.[5] Mezi účastníky mezinárodních fór věnovaných diskutování kritických záležitostí, včetně hrozby nukleárních zbraní, rostoucích vojenských výdajů, šíření zbraní a munice a weaponizace nových technologií jsou ženy zastoupeny pouhou jednou třetinou.[6]

6. Hrozí, že v důsledku dezinformací a polarizace se vyostří konflikty. Ačkoliv vůdčí postavení žen v rozhodovacích procesech vede k větší stabilitě a míru, vyšší schopnosti reagovat na potřeby lidí i posilování spolupráce,[7] ženská politická reprezentace i občanská společnost jsou pod stále větším tlakem v podobě omezování aktivit ženských organizací a sílících útoků a zastrašování političek, novinářek a obránkyní lidských práv, jakož i revizionářství či ústupu od generačních výdobytků v oblasti lidských práv žen a dívek.

B. Udržitelná a inkluzivní ekonomika založená na lidských právech

7. Klíčem k zajištění přístupu žen k jejich právům a cestou k inkluzivnímu ekonomickému růstu,[8] vymýcení chudoby, sociální spravedlnosti a udržitelnému rozvoji je ekonomická autonomie žen.[9] To představuje zásadní krok směrem k ekonomice založené na lidských právech. Ovšem neúměrně vysoké zastoupení v mnoha neformálních, nedostatečně placených, méně inovativních a ekonomicky méně lukrativních sektorech, ženy do značné míry vylučuje z rozhodovacích pozic a formování ekonomiky. Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v rozhodování v ekonomické správě, multilaterálních finančních institucích, systémech dluhové služby, kapitálových trzích, průmyslové infrastruktuře, obchodních jednáních i systémech veřejných zakázek. V roce 2023 například ženami vlastněné podniky získaly na trhu veřejných zakázek jen 1 procento veřejných zakázek[10] a tvořily pouhých 17,7 procenta původců vynálezů uvedených v patentových přihláškách.[11] Ženy zaujímají jen 28,2 procenta vedoucích pozic na trhu práce[12] a průzkum provedený ve 185 centrálních bankách ukázal, že pouze 16 procent z nich vede žena.[13] V roce 2019 šla do start-upů založených ženami pouhá 2 procenta investovaného kapitálu.[14] Tuto situaci ještě prohlubuje přetrvávající riziko genderové digitální nerovnosti, které ve světle rostoucí důležitosti digitální ekonomiky vytváří nové formy systémové diskriminace.

C. Klimatická změna a snižování rizika živelních pohrom

8. Jak upozorňuje obecné doporučení č. 37 (2018) o genderových aspektech snižování rizika katastrof v kontextu změny klimatu, klimatická změna a katastrofy prohlubují genderové nerovnosti a intersekcionální formy diskriminace žen a dívek, což zvyšuje jejich vystavení rizikům a ztrátám. Zásadní úloha žen při snižování rizika katastrof je zdůrazněna také v Sendajském rámci pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. Výzkumy ukazují, že země s větším počtem žen v parlamentu častěji přijímají politiky týkající se změny klimatu a ochrany půdy a ratifikují smlouvy o životním prostředí.[15] Podobně je rostoucí zastoupení žen ve firemních orgánech spojeno s pokroky v energetické účinnosti a snižování environmentální stopy.[16] V zemědělských oblastech jsou tradiční lidové znalosti žen zásadní pro adaptivní praxi v zemědělství, boj proti změně klimatu a řízení zdrojů.[17] Ženy, zejména mladší, které jsou v čele klimatického a environmentálního aktivismu,[18] jsou ovšem z velké míry z rozhodování vyloučené. Do roku 2020 ženy zastávaly jen 15 procent ministerských funkcí v sektoru životního prostředí.[19] V delegacích účastnických zemí na dvacátém osmém zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu dosáhlo zastoupení žen 34 procent, přičemž tento podíl zůstává posledních 10 let beze změny.[20]

D. Technologický rozvoj včetně vzestupu umělé inteligence

9. Rapidně se rozvíjející technologická tranzice, včetně stále rostoucího významu umělé inteligence coby hlavního motoru digitální transformace, proměňují světové společenství. Tato pátá průmyslová revoluce, pokud bude rozvíjena přístupem založeným na lidských právech, včetně práv žen a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, by mohla pro lidstvo znamenat nezměrný přínos. Něco takového se neobejde bez různorodých perspektiv a kolektivní inteligence. Kvůli genderovým nerovnostem v přístupu k technologiím, včetně digitální gramotnosti, a nerovnému zastoupení ve studiu, kariéře a vedoucích pozicích v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (tzv. obory STEM), jsou ovšem ženy v realizaci těchto technologických pokroků výrazně podreprezentovány. Ženy například představují pouze 29,2 procenta pracovníků v oborech STEM a zhruba 30 procent v oblasti umělé inteligence.[21] Tvoří pouze 18 procent absolventů doktorských programů v oblasti umělé inteligence[22] a 13,83 procent autorů vědeckých prací o umělé inteligenci.[23] Na úrovni ředitelů firem v technických oborech je žen pouze 12,4 procenta.[24] Systémy umělé inteligence, rovněž vykazují tendenci reflektovat a stupňovat genderovou předpojatost,[25] která se projevuje v diskriminačních výstupech, což ohrožuje výdobytky v oblasti genderové rovnosti a vede k novým formám strukturální diskriminace.

E. Transformace a udržitelnost multilaterálního systému a správy

10. Výše popsané destruktivní problémy je třeba řešit na místní, vnitrostátní, regionální i mezinárodní úrovni. Pravidla a platformy multilateralismu, jejichž úloha se v posledních dekádách značně rozšířila, často udržují diskriminaci, včetně nedostatečného zastoupení žen, a nedostatečně reagují na komplexitu kulturních výzev. Předpokladem účinnosti, udržitelnosti, odolnosti, legitimity a odpovědnosti multilaterálního systému je paritní systém rozhodně zaměřený na integraci mladých lidí a mezigeneračního vedení.  

 

III. Sedm pilířů vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech

11. Vyrovnanému a inkluzivnímu zastoupení žen v rozhodovacích systémech brání patriarchální struktury. Patriarchát je systém moci hluboce zakořeněný v politických, sociálních, ekonomických a kulturních strukturách. Vytváří hierarchii a mužům a ženám historicky přiřazuje odlišné role, význam i kvalitu. To vede k rozdělení práce, kdy ženy nesou hlavní odpovědnost za soukromou sféru domova a rodiny, zatímco muži dominují ve veřejné sféře politiky a ekonomiky. Toto rozdělení vychází z odlišné hodnoty přisuzované práci v těchto dvou oblastech. Patriarchát prostupuje všemi společenstvími. Ve své nejzávažnější formě má podobu institucionalizovaného režimu systematického útlaku a nadvlády nad ženami, který je páchán s úmyslem zachovat režim, jenž je stále častěji označován jako tzv. genderový apartheid.[26] Aby bylo možné uplatňovat plnou odpovědnost za genderově motivované trestné činy, je proto zásadní zločin „genderového apartheidu“ kodifikovat.

12. Transformační přístup namířený proti patriarchátu, jak jej představuje toto obecné doporučení, je v souladu s článkem 5 odst. a) Úmluvy,[27] podle něhož se Smluvní státy zavazují k odstranění předsudků, zvyků a všech jiných praktik založených na myšlence podřazenosti nebo nadřazenosti některého z pohlaví nebo na stereotypních úlohách mužů a žen.

13. V této souvislosti Výbor identifikuje sedm pilířů vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech: a) skutečná parita mezi ženami a muži v rozhodovacích systémech jako výchozí bod a univerzální norma, b) faktická mládežnická participace na vedení založená na paritě, c) intersekcionalita a inkluze žen v celé jejich rozmanitosti do rozhodovacích systémů, d) komplexní přístup k rozhodovacím systémům napříč sférami, e) vyrovnaná moc a vliv žen v rozhodovacích systémech, f) strukturální transformace směřující k genderově vyrovnané a inkluzivní reprezentaci žen v rozhodovacích systémech, g) zastoupení občanské společnosti v rozhodovacích systémech.

A. Skutečná parita mezi ženami a muži v rozhodovacích systémech jako výchozí bod a univerzální norma

14. Cíle třicetiprocentního zastoupení žen v rozhodování jsou neslučitelné se základním záměrem Úmluvy odstranit diskriminaci žen, jelikož naznačují, že nerovnost mezi ženami a muži je ospravedlnitelná. Rozhodnutí budou mít skutečný a dynamický význam a trvalý účinek jen tehdy, bude-li za nimi parita a budou-li shodně zohledňovat zájmy žen i mužů. Vyrovnané a inkluzivní zastoupení žen je rovněž důležitým faktorem integrity, jelikož narušuje již předem vytvořené koluzivní sítě.[28]

15. Jak uvádí Výbor ve svých závěrečných doporučeních, rostoucí počet Smluvních států přijal nebo zvažuje přijmout paritní zákony pro volby a další rozhodovací role. Parita znamená plné a rovné sdílení moci mezi ženami a muži (50:50) jako trvalou a základní charakteristiku všech oblastí, včetně politického, veřejného a hospodářského života. Legislativa garantující paritu by tedy neměla být zamýšlena tak, že se zruší, jakmile budou napraveny historické křivdy vůči ženám, nýbrž že zůstane platným právním principem a trvalým a univerzálním prvkem dobré správy. Použití výrazu parita v tomto obecném doporučení vždy znamená skutečnou rovnost (50:50) mezi ženami a muži v celé jejich rozmanitosti.

B. Účinná mládežnická participace na vedení založená na paritě

16. Mladí lidé prokázali, že jsou důležitým spolutvůrcem lidských práv, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti, a Smluvní státy poukázaly na důležitost jejich zastoupení v rozhodování.[29] V Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj a Paktu pro budoucnost jsou mladí lidé vnímání jako kriticky důležití nositelé pozitivní změny, kteří naplňují svůj potenciál a usilují o svět vhodný pro život budoucích generací. Genderová nerovnost mezi dívkami a chlapci a mladými ženami a mladými muži ovšem jejich úlohu v budování lepšího světa oslabuje. V rámci stávajících přístupů k zapojení mladých lidí je na ně navíc velmi často nahlíženo jako na homogenní skupinu, což posiluje sociální normy a struktury, jež předávají nerovnost dál. K dosažení parity v rozhodování pro současné i budoucí generace je nutné k problematice zapojování mladých lidí přistoupit jinak. Parita je zásadní podmínkou pro to, aby mladí lidé mohli fakticky budovat mírumilovný, rovnoprávný, inkluzivní a udržitelný svět, jenž reaguje na jejich potřeby, naplňuje jejich práva, zaručuje podíl mladých na vedení a mezigenerační solidaritu a umožňuje jim předvídat a řešit krize.

C. Intersekcionalita a inkluze žen v celé jejich rozmanitosti do rozhodovacích systémů

17. Dle Úmluvy se Smluvní státy musí zaměřit na diskriminaci žen, která se protíná s dalšími formami diskriminace, včetně nově se objevujících forem. V obecném doporučení č. 28 (2010) o hlavních povinnostech Smluvních států Výbor upřesnil, že intersekcionalita je základním konceptem pro pochopení rozsahu povinností Smluvních států; tento koncept je dále rozveden v obecných doporučeních č. 33 (2015) o přístupu žen ke spravedlnosti a č. 35 (2017) o genderově podmíněném násilí páchaném na ženách, aktualizující obecné doporučení č. 19. Výbor pravidelně vydává doporučení zaměřená na řešení prolínajících se a vyvíjejících se forem diskriminace, včetně těch, které se týkají rozhodovacích pozic a vydal také obecné doporučení č. 18 (1991) o ženách se zdravotním postižením, č. 27 (2010) o seniorkách a ochraně jejich lidských práv, č. 34 (2016) o ženách na venkově a č. 39 (2022) o domorodých ženách a dívkách, jež shodně volají po vyrovnaném a inkluzivním rozhodování. Aby byl zajištěn skutečně inkluzivní rozhodovací systém, musejí být ženy v celé své rozmanitosti a s důrazem především na mládež coby garanta udržitelnosti parity hybnou silou při zavádění legislativy, strategií, politik a programů směřujících k naplňování jejich práva.

D. Komplexní přístup k rozhodovacím systémům napříč sférami

18. Rozhodování probíhá v nejrůznějších vzájemně propojených sférách. V obecném doporučení č. 23 (1997) o ženách v politickém a veřejném životě Výbor uvádí, že povinnosti Smluvních států podle článku 7 se vztahují na všechny oblasti politického a veřejného života. Článek 8 dále zaručuje ženám právo zastupovat jejich vlády na mezinárodní úrovni a účastnit se práce mezinárodních organizací. Společný výklad článků 7 a 8 spolu s články 5 a 9–16 ozřejmuje expanzivní přístup k zastoupení žen ve všech rozhodovacích systémech. To je v souladu s články 1 a 3, které uznávají vzájemnou provázanost práv žen napříč všemi oblastmi života. Výbor rovněž zdůraznil potřebu vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen ve všech nově se rodících oblastech, včetně umělé inteligence. 

E. Vyrovnaná moc a vliv žen v rozhodovacích systémech

19. Úmluva stanovuje, že ženy mají stejná práva jako muži. V obecném doporučení č. 23 (1997) Výbor zdůrazňuje, že symbolický přístup, kdy jsou ženy jmenovány „jen do počtu“ (tzv. tokenismus), je nepřijatelný – ženy musejí být vyrovnaně zapojeny do rozhodování na všech úrovních. Patriarchální normy ovšem často limitují příležitosti žen proniknout do vysokých úrovní rozhodování, kde by mohly ovlivňovat a nastolovat agendy. Rozdělení rozhodovacích rolí rovněž nezřídka odráží vzorce genderové segregace. Například přidělování ministerských portfolií běžně vychází ze stereotypních předpokladů o mužských a ženských odpovědnostech. Vyrovnané a inkluzivní zastoupení v rozhodování znamená, že všechny role na všech úrovních zastupitelského vládnutí jsou dostupné ženám i mužům. Rovněž to znamená přehodnocení a prioritizaci záležitostí, jakož i zajištění parity napříč příslušnými oblastmi.

F. Strukturální transformace směřující k vyrovnanému a inkluzivnímu zastoupení žen v rozhodovacích systémech

20. Preambule a články 5 a 11 odst. 2 písm. c) uvádějí, že k dosažení plné rovnosti je nutná změna stereotypizace genderových rolí ve společnosti a rodině, jakož i reklasifikace práce. V obecném doporučení č. 23 (1997) Výbor podrobněji vysvětluje, jak povinnosti péče o domácnost a rodinné příslušníky, ekonomická závislost žen na mužích a dlouhá a neflexibilní pracovní doba vytváří překážky vyrovnanému a inkluzivnímu přístupu žen k rozhodování. Změna těchto norem a stereotypů vyžaduje strukturální transformaci genderových rolí a odpovědností napříč veřejnou i soukromou sférou, jež by podporovala prostředí, v němž jsou jak ženy, tak muži ve stejné míře schopni sloučit profesní povinnosti a kompetence s rodinnými povinnostmi a odpovědností související s péčí, a to mimo jiné prostřednictvím nové organizace práce, a také přetvořením konceptů produktivity, monetizace a ekonomické stránky péče o druhé.

G. Zastoupení občanské společnosti v rozhodovacích systémech

21. Zastoupení žen v občanské společnosti je základní podmínkou začlenění genderové perspektivy do rozhodování a poskytování poradenství státům ohledně vývoje genderově citlivé legislativy a politik. Zejména role organizací hájících práva žen a obhájkyň lidských práv musí být považována za stejně důležitou jako role ostatních organizací občanské společnosti a musí být dosaženo parity i v organizacích občanské společnosti. Za účelem vytvoření inkluzivnější formy správy by Smluvní státy měly otevřít cesty a odstranit veškeré překážky, zvrátit stále rostoucí omezování veřejného prostoru, zajistit ochranu práv a poskytovat finanční podporu a možnosti pro budování kapacit pro ženské a dívčí organizace a obránkyně lidských práv tak, aby se mohly skutečně podílet na rozhodování ve všech oblastech, a to včetně záležitostí úzce chápaných jako „ženské“, ale nejen v nich. Podporovány by měly být i jiné organizace občanské společnosti v tom, aby zaváděly paritní systém, vnímaly jej jako svou úlohu a rozvíjely své schopnosti pracovat na dosažení parity.

 

IV. Normativní rámec pro vyrovnané a inkluzivní zastoupení žen v rozhodovacích systémech

22. Podle mezinárodního smluvního práva o lidských právech je ženám zaručeno právo na vyrovnané a inkluzivní zastoupení v rozhodovacích systémech. Úmluva potvrzuje rovné právo žen účastnit se politického a veřejného života, včetně rozhodování na mezinárodní úrovni a ve věcech míru a bezpečnosti, a stejně tak jejich rovné právo účastnit se rozhodování v ekonomické sféře. Úmluva o politických právech žen zaručuje ženám rovné právo hlasovat ve volbách, ucházet se o funkce a zastávat veřejné úřady a funkce bez jakékoliv diskriminace[30]. Dle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech mají ženy a muži stejná občanská a politická práva, včetně práv souvisejících s rozhodováním v politické a veřejné sféře.[31] Rovněž Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech stanovuje rovná práva mužů a žen při požívání všech hospodářských, sociálních a kulturních práv, a tedy i včetně rozhodování v těchto sférách.[32] Podobnou ochranu zajišťují i regionální úmluvy, včetně Americké úmluvy o lidských právech, Meziamerické úmluvy o prevenci, trestání a vymýcení násilí na ženách, Africké charty lidských práv a práv národů a jejího Protokolu, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Listiny základních práv Evropské unie nebo Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.[33] Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením s přihlédnutím k intersekcionalitě uznává, že ženy se zdravotním postižením jsou vystaveny vícečetným formám diskriminace, a ukládá Smluvním státům zajistit, aby se všechny osoby se zdravotním postižením mohly účinně a plně podílet na řízení veřejných záležitostí[34]. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace zakazuje diskriminaci v politických, ekonomických, sociálních, kulturních nebo jiných oblastech veřejného života.[35]

23. Role žen jako rovnoprávných účastníků rozhodování byly formovány na čtyřech světových konferencích OSN o ženách v Mexiku (1975), Kodani (1980), Nairobi (1985) a Pekingu (1995). Pekingská deklarace a akční platforma vytyčila zapojení žen do výkonu moci a rozhodování jako jeden z dvanácti strategických cílů. Vyzývá vlády, aby odstranily všechny překážky, které brání ženám v plném a rovném podílu na rozhodování v ekonomické, sociální, kulturní a politické oblasti tak, aby moc a odpovědnost sdíleli ženy a muži v domácnosti, na pracovišti i v širších národních a mezinárodních společenstvích.[36] Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a její následné rezoluce vyzývají státy, aby zajistily vyrovnané zastoupení žen na všech úrovních rozhodování při prevenci, řízení a řešení konfliktů. Cíle udržitelného rozvoje 5.5 a 16.7 usilují o plnou účast a vedoucí postavení žen v politickém, ekonomickém a veřejném rozhodování; pokrok při plnění těchto cílů je sledován pomocí reprezentativních ukazatelů založených na pohlaví, věku, zdravotním postižení a populačních skupinách.[37] Schválené závěry 65. zasedání Komise pro postavení žen naléhala, aby byla přijata opatření s cílem dosáhnout vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve všech volených funkcích v poměru 50:50.[38] Podle opatření 8 Paktu pro budoucnost se smluvní státy zavázaly zajistit plnou a účinnou účast žen a rovné příležitosti pro účast ve vedení na všech úrovních rozhodování v politickém, hospodářském a veřejném životě.[39] V opatření 19 je uznáno, že plná, vyrovnaná, bezpečná a smysluplná účast žen na rozhodování na všech úrovních ve věcech míru a bezpečnosti je zásadní pro dosažení udržitelného míru.[40] V Kigalské deklaraci přijaté v roce 2022 se parlamenty Meziparlamentní unie zavázaly k dosažení parity v politickém rozhodování.

 

V. Povinnosti Smluvních států v souvislosti s vyrovnaným a inkluzivním zastoupením žen v rozhodovacích systémech

1.  Obecné povinnosti k dosažení vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech

A. Zajištění nediskriminace a faktické rovnosti

24. Články 1 až 4 stvrzují principy zákazu diskriminace a faktické rovnosti. Článek 1 definuje zákaz diskriminace, zatímco články 2 a 3 ukotvují povinnosti zavádět legislativní a jiná opatření k odstranění diskriminace a dosažení faktické rovnosti ve všech oblastech. Článek 4 navíc uvádí, že dočasná zvláštní opatření k urychlenému zajištění faktické rovnosti se nepovažují za formu diskriminace. V obecném doporučení č. 25 (2004), o dočasných zvláštních opatřeních, Výbor vysvětluje, že podle povinnosti nediskriminace jsou Smluvní státy povinny jednak zajistit, aby jejich zákony přímo ani nepřímo nediskriminovaly, a jednak chránit ženy před diskriminací ve veřejné i soukromé sféře. V obecném doporučení č. 28 (2010) Výbor objasňuje, že je nutné posoudit právní i skutečnou situaci žen a provádět politiky k dosažení faktické rovnosti, která budou mít oporu v ústavních a legislativních zárukách a budou podporována akčními plány. 

25. Aby bylo dosaženo faktické rovnosti, Výbor v obecném doporučení č. 5 (1988), o dočasných zvláštních opatřeních, vyzývá Smluvní státy, aby zaváděly dočasná zvláštní opatření, jako jsou pozitivní opatření, preferenční zacházení nebo kvóty. Další příklady dočasných zvláštních opatření jsou uvedeny v obecném doporučení č. 25. Ačkoliv jsou dočasná zvláštní opatření někdy mylně chápána jako odporující ústavně zaručené rovnosti nebo systémům založeným na výsledcích, v obecném doporučení č. 25 (2004) Výbor vysvětluje, že k řešení sociálně a kulturně zakotvených nerovností, které brání skutečnému systému založenému na zásluhách, je někdy nestejné zacházení se ženami a muži zapotřebí. Výbor zdůrazňuje, že k dosažení skutečné parity v rozhodovacích systémech v jasném časovém horizontu je nutné vytvořit silný právní rámec, včetně cílených trvalých a dočasných zvláštních opatření, pro prevenci a řešení diskriminace a zajištění skutečné rovnosti. Takový právní rámec je v současné době nedostatečný nebo je nedostatečně prováděn či institucionalizován.

26. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) zajistily plnou implementaci Úmluvy, mimo jiné zrušením všech diskriminačních zákonných ustanovení a zajištěním rovnosti před zákonem, a to včetně ústavy, odvoláním všech výhrad vůči Úmluvě, přijetím právních předpisů a dalších opatření k dosažení faktické rovnosti ve všech oblastech, včetně všech nově se formujících sfér a technologií, a harmonizací obyčejového práva s Úmluvou;

(b) příslušnými úpravami ústavy a legislativních rámců institucionalizovaly skutečnou paritu mezi ženami a muži ve všech sférách rozhodování; 

(c) přijaly na místní, národní, regionální i mezinárodní úrovni strategii parity a odpovídající národní akční plány, jejichž cílem je dosažení parity ve všech oblastech a na všech úrovních rozhodování do roku 2030, a to na základě analýzy a aktualizace průřezových, komplexních, disagregovaných a prvotřídních dat, sledování pokroku a překážek, a tyto údaje pravidelně zveřejňovaly a zahrnovaly je do pravidelných zpráv pro Výbor; 

(d) prosazovaly podporu a pochopení nediskriminační povahy dočasných i trvalých opatření pro paritu prostřednictvím vzdělávacích a osvětových opatření o faktické rovnosti;

(e) zajistily paritu, transparentnost a integritu v nominačních a výběrových procesech do rozhodovacích pozic ve všech sférách vedení na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni;

(f) za účelem prosazování požadavků parity vytvořily a posilovaly monitorovací orgány a stanovily sankce za jejich neplnění.

B. Intersekcionalita a diverzita u žen

27. V Úmluvě je uznáno, že ženy mohou čelit vícečetným a vzájemně se protínajícím formám diskriminace, přičemž zmiňuje ženy žijící v chudobě (preambule), ženy s určitým rodinným stavem (články 9, 11 a 16), těhotné ženy (články 11 a 12) a ženy na venkově (článek 14). Zmíněním konkrétních skupin žen je ujasněno, že pro splnění povinnosti odstranit všechny formy diskriminace žen musejí Smluvní státy rovněž řešit všechny možné vzájemně se protínající faktory diskriminace. V různých obecných a závěrečných doporučeních Výbor konstatuje, jak se diskriminace žen protíná s dalšími typy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, etnického původu, postavení původního obyvatelstva, náboženství nebo vyznání, zdravotního stavu, postavení, zdravotního postižení, věku, třídy, kasty, sexuální orientace nebo genderové identity, politického přesvědčení, národnostního původu, rodinného stavu nebo mateřství, socioekonomického postavení, postavení uprchlíka, žadatele o azyl, statusu přesídlené osoby nebo migranta. Tento výčet není vyčerpávající a může se v jednotlivých zemích a v průběhu času lišit a zahrnovat nově vznikající formy diskriminace, jako například diskriminace klimatických uprchlíků. Výbor také výslovně a neustále zdůrazňuje právo žen v celé jejich rozmanitosti podílet se na rozhodování na všech úrovních. 

28. Výbor konstatuje, že ženy vystavené různým intersekcionálním formám diskriminace, narážejí na další překážky v přístupu k rozhodovacím funkcím. Poukazuje na nedostatek statistických údajů o ženách v rozhodovacích systémech, rozčleněných podle dalších důvodů pro diskriminaci. Výbor zdůrazňuje, že všechny aspekty uváděné v tomto obecném doporučení by měly být vykládány z pohledu intersekcionality. 

29. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) přijaly legislativní a jiná opatření k prevenci a vymýcení intersekcionálních forem diskriminace a k zajištění skutečné rovnosti, včetně opatření zaměřených na osvětu a vzdělávání; 

(b) rozvíjely a začlenily intersekcionální genderové hledisko do všech oblastí a všech úrovní rozhodování, a to na základě sběru a analýzy údajů o intersekcionalitě týkajících se žen;

(c) vypracovaly náborové strategie, které zajistí vyrovnaný přístup žen v celé jejich rozmanitosti k veřejným pozicím ve všech oblastech rozhodování, a vedly zúčastněné strany v soukromém sektoru k tomu, aby tyto náborové strategie rovněž převzaly, například prostřednictvím právních předpisů, zvyšováním povědomí o vzájemně se posilujícím vztahu mezi diverzitou a integritou a o důležitosti a úspěšnosti diverzifikovaných týmů a rovněž vytvářením finančních a jiných pobídek;

(d) podporovaly s intersekcionální optikou existenci ženských vzorů ve vedoucích pozicích.

C. Odstraňování genderových stereotypů

30. Dle článku 5 je po Smluvních státech požadováno, aby odstranily všechny formy genderových stereotypů ve všech oblastech.[41] Výbor konstatuje, že výrazné genderové stereotypy se vyskytují ve všech sférách společností a jsou upevňovány a zvýrazňovány prostřednictvím mediálního vyobrazování žen, jež posiluje dominantní postavení mužů. Rychle se rozvíjející umělá inteligence, včetně generativní umělé inteligence, systémů počítačového vidění, řečové a zvukové umělé inteligence, robotiky a řídicích systémů, specializovaných a hybridních systémů umělé inteligence, se učí na tréninkových datech, jež jsou často genderově předpojatá, čímž přenáší genderovou diskriminaci z analogového světa do toho digitálního a z pohledu lidských práv, včetně práv žen, musí být tato situace naléhavě řešena. Genderové stereotypy mohou být dále vytvářeny dezinterpretacemi v oblasti náboženství a kultury. Výbor zdůrazňuje, že genderové stereotypy představují klíčovou překážku rovného přístupu žen k rozhodování. 

31. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) prováděly osvětové kampaně pro významné zainteresované strany a spolupracovaly s nimi, včetně osob ve funkcích, politických stran, veřejného sektoru, sdělovacích prostředků, učitelů, komunitních, náboženských a spirituálních vůdců, členů volebních orgánů, zástupců soukromého sektoru, odborů, justice a policie, za účelem zaujetí pozitivního postoje k paritě a rozšíření porozumění tomu, že plné zapojení žen do všech oblastí rozhodování na rovnocenném základě s muži je zásadní pro výkon jejich lidských práv a prospívá celé společnosti;

(b) vedly odpovídající osvětové kampaně obdobné těm popsaným v pododstavci a), adresované veřejnosti všech věkových kategorií a směřující k tomu, aby se ženy, dívky, muži a chlapci stali transformativními aktéry změny směrem k genderové rovnosti;

(c) zapojily náboženské vůdce a aktéry do procesu řešení oblastí možného napětí mezi některými výklady náboženských tradic a lidských práv, jako je tomu prostřednictvím platformy Faith for Rights (Víra pro práva) Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva;

(d) neprodleně přijaly legislativní a regulatorní opatření a nastavily mezinárodní a národní platformy pro budování genderově vyvážené a udržitelné digitální budoucnosti, jejímž základem bude parita a radikální inkluze. To zahrnuje i paritu v rozvoji nezaujaté, genderově citlivé a přístupné umělé inteligence a korekci předpojaté umělé inteligence využitím mezioborových odborných znalostí o lidských právech, včetně práv žen, s odpovídajícím trvalým hodnocením dopadu od počátku i v každé fázi vývoje a šíření za účelem zabránění podjatosti, včetně nevyvážených tréninkových dat, algoritmického a kognitivního zkreslení. Součástí by rovněž mělo být zavádění nezávislých regulačních mechanismů založených na lidských právech včetně práv žen za účelem kontroly realizace odstraňování předsudků;

(e) přijaly právní předpisy a spolupracovaly s mediálními subjekty za účelem odsouzení a kontroly sexismu a misogynie a zajištění odpovědnosti za ně – ať již ve veřejné diskuzi nebo v mainstreamových médiích či na sociálních sítích –, dosažení parity v redakčních radách a orgánech pro regulaci médií, zvýšení kapacity mediálních profesionálů a digitálních platforem v oblasti předcházení šíření stereotypů o ženách v rozhodovacích pozicích a zajištění rovné viditelnosti, uznání a objektivního zobrazení žen v médiích;

(f) rozbíjely stereotypy a zaváděly paritu ve sportu a uměleckém vyjádření, pokud jde o rozhodování, financování a mzdy, jakož i zajistily, aby ženy mohly vystupovat v těchto oborech v bezpečném a příznivém prostředí;

(g) zavedly či rozšiřovaly mentoringové programy, včetně mezigeneračních mentorovacích schémat, zaměřené na politické kampaně, vedení a vyjednávání pro ženy a dívky ve vší jejich rozmanitosti, jež usilují o rozhodovací pozice, nebo je již zastávají.

D. Zastoupení žen v celé jejich rozmanitosti na rovnocenném základě s muži

32. Preambule Úmluvy společně s články 7 a 8 zaručuje ženám rovnoprávnost v účasti na politickém, společenském, hospodářském a kulturním životě jejich země. V obecném doporučení č. 23 (1997) Výbor vysvětluje, že rovný podíl na rozhodovacích pravomocích musí zamezit tokenismu, kdy jsou ženy sice zapojovány, ale jejich zapojení je omezeno na méně vlivné pozice nebo je získávají z titulu propojení s mužskými příbuznými. Stanovuje odpovědnost Smluvních států za jmenování žen do vysokých pozic s rozhodovací pravomocí. Výbor konstatuje, že ženy jsou ve vedoucích pozicích na všech úrovních zastoupeny nedostatečně, a pokud již zapojeny jsou, často je to omezeno na méně vlivné pozice nebo na vedoucí pozice v oblastech stereotypně spojovaných s ženským prvkem či stereotypně považovaných za méně důležité. 

33. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) strukturálně zrevidovaly systémy jmenování, povyšování a řízení kariéry, zavedly požadavek parity a rotace pohlaví ve vedoucích rolích;

(b) jmenovaly ženy do vysokých pozic ve všech oblastech rozhodování, bránily tokenismu, a zajistily tak, aby ženy měly v těchto rolích plné a vyrovnané pravomoci, a zajišťovaly rovné příležitosti mladším generacím;

(c) zaváděly kolektivní cesty pro uplatňování vlivu žen ve všech rozhodovacích orgánech, např. uznáváním a poskytováním adekvátního financování a logistické podpory pro komise, sekce a výbory zabývající se rovností pohlaví; 

(d) při rozdělování rozhodovacích rolí mezi ženy a muže vytvářely záruky pro prevenci vlivu genderových stereotypů;   

(e) přijaly vícestranná opatření, včetně právních reforem a finančních a dalších pobídek pro soukromý sektor s cílem jmenovat ženy do vedoucích pozic zejména v nestereotypních rolích.

E.  Vzdělání směřující k posílení postavení a schopnosti vedení

34. Rovný přístup ke všem úrovním a oblastem vzdělání je zakotven v článku 10 a dále rozpracován v obecném doporučení č. 36 (2017), o právu dívek a žen na vzdělání. Jedná se o základní podmínku pro přístup k rozhodovacím systémům na rovnoprávném základě s muži a chlapci. Výbor však konstatuje, že mnoho žen a dívek stále nemá rovný přístup ke vzdělání nebo účasti na něm, a to jak z hlediska zákonů, tak v praxi. Porušování těchto práv se dále zvýrazňuje intersekcionální diskriminací, jak je viděno například u žen a dívek se zdravotním postižením. I tam, kde je rovný přístup zaručen, přetrvávají ve vzdělávacím systému genderové stereotypy, a to i ve výukových a učebních materiálech, výukových metodách, vzdělávání učitelů a předsudečných přístupech vůči dívkám a ženám jak ve školním prostředí, tak mimo něj, které je směřují k tradičním studijním oborům a genderově podmíněnému chování. Nejenže to ženy udržuje mimo určité obory důležité pro formování budoucnosti, jako jsou nové technologie, včetně umělé inteligence, ale rovněž brání tomu, aby samy sebe viděly na rozhodovacích pozicích. Je klíčovým úkolem vzdělávacího systému integrovat „vzdělání vedoucí k posílení postavení“, jež zajistí, aby dívky, chlapci, ženy i muži měli veškeré potřebné nástroje k získání parity a výkonu vedoucí role rovným, odpovědným a etickým způsobem.

35. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) zajistily paritu v rozhodování o vzdělávacím systému ve vztahu k sektorovým politikám, plánům, rozpočtům a monitorovacím procesům a překonávaly zavedenou genderovou segregaci v rámci oborů a napříč nimi;

(b) integrovaly do vzdělávání učitelů na všech úrovních práva žen, schopnost vedení a genderovou rovnost, jakož i porozumění genderově transformační pedagogice a závazek ji uplatňovat, včetně odstraňování genderových stereotypů z učebního obsahu a ze tříd; 

(c) odstraňovaly genderové stereotypy z výukových a učebních materiálů a integrovaly omezování stereotypů do učebních materiálů se zvláštním důrazem na předškolní vzdělávání;

(d) proaktivně propagovaly genderovou rovnost na všech úrovních vzdělávání a ve všech předmětech a oborech a zavedly povinné kurzy na všech úrovních vzdělávacích programů zaměřené na genderovou rovnost a prevenci a odstraňování genderových stereotypů;

(e) integrovaly vyučování o právech žen, etickém vedení, integritě a občanských dovednostech do školních vzdělávacích programů na všech úrovních, díky čemuž bude setrvale posilováno postavení všech studentů; 

(f) pomocí osvěty a školení zajišťovaly plnou autonomii žen a dívek v rozhodovacích procesech;  

(g) zvyšovaly povědomí o ženských vzorech v rozhodovacích procesech;

(h) podporovaly genderově transformativní, bezpečné a inkluzivní učební prostředí, mimo jiné prevencí online násilí a obranou proti němu a integrací etického, bezpečného a zodpovědného užívání digitálních technologií do školních vzdělávacích programů na všech úrovních s výraznou genderovou optikou;

(i) dosahovaly parity mezi vysokoškolskými vyučujícími a zavedly „ženy, právo a vedení lidí“ jako akademický obor;

(j) řešily genderové a intersekcionální nerovnosti ve všech oblastech vzdělávání, a to i pomocí dočasných zvláštních opatření, aby dívky a ženy ve vší jejich rozmanitosti měly stejné příležitosti jako chlapci a muži v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání na všech úrovních a prospěchu z něj, zejména ve vysokoškolském vzdělávání, včetně oborů sloužících jako kariérní cesta k funkcím s rozhodovací pravomocí; 

(k) odstraňovaly předčasné odchody dívek ze škol řešením jejich základních příčin, včetně chudoby, školného, dětské práce, dětských sňatků a brzkého těhotenství, a zajistily bezpečné školní prostředí a adekvátní hygienická zařízení;

(l) poskytovaly inkluzivní vzdělávání ženám a dívkám se zdravotním postižením na všech úrovních vzdělávání a ve všech sektorech a bojovaly se všemi dalšími formami diskriminace ve vzdělávacím systému;

(m) překonávaly genderovou digitální propast, včetně přístupu k bezplatnému či finančně dostupnému internetu, a to integrací digitální gramotnosti na všech úrovních vzdělávání, rozvojem osvětových opatření k rozbíjení postojů bránících ženám v přístupu na internet a k mobilním zařízením, poskytováním podpor k usnadnění přístupu žen a dívek k mobilním zařízením a datovým balíčkům a nabízením přístupu k celoživotnímu vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti;

(n) zajišťovaly radikální inkluzi dívek za účelem dosažení parity ve studijních oborech, v nichž tradičně dominují muži a chlapci a které jsou s nimi tradičně spojovány, zejména v technických oborech (STEM), a odstranily genderové předsudky, segregaci pracovních míst a obtěžování v těchto oborech, mj. prostřednictvím výrazných investic do osvětových kampaní a kariérního poradenství k zajištění pochopení ze strany veřejnosti, že tyto obory jsou pro ženy a dívky stejně vhodné; začlenění věkově odpovídajících a dostupných základů i možností specializace v technických oborech do výukových programů na všech úrovních vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání; prolomení oborových bariér v technických oborech; přijímání dočasných zvláštních opatření k dosažení parity v technických studijních oborech i kariérách, včetně finanční podpory k pokrytí zvláštních nákladů na vzdělávání v těchto oborech; odstraňování bariér v mobilitě a podpory zaměstnanosti mladých žen a dynamického kariérního růstu, a to i prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem, technického a odborného vzdělávání a podpory podnikání.

F. Osvobození od obtěžování a genderově podmíněného násilí na ženách

36. Genderově podmíněné násilí páchané na ženách je formou diskriminace namířené proti ženě na základě toho, že je žena, nebo která ženy neúměrně zasahuje.[42] Výrazně omezuje možnosti žen užívat práv a svobod na rovnoprávném základě s muži. Podle obecného doporučení č. 35 (2017) má genderově podmíněné násilí páchané na ženách nejrůznější podoby, včetně jednání nebo opomenutí, která mají nebo mohou způsobit smrt nebo tělesnou, sexuální, duševní či ekonomickou újmu nebo utrpení žen, vyhrožování tímto jednáním, obtěžování, nátlaku a svévolného zbavení svobody. Takové násilí se vyskytuje ve všech oblastech a sférách lidských interakcí, ať už veřejných nebo soukromých, včetně kontextu rodiny, komunity, veřejného prostoru, pracoviště, volného času, politiky, sportu, zdravotnických služeb nebo vzdělávacích prostředí. Může se vyskytovat také on-line a v jiných digitálních prostředích a může nabývat podoby strukturálního, emočního nebo ekonomického násilí. Rovněž často cílí na obránkyně lidských práv, političky, aktivistky a novinářky. Jak uvádí obecné doporučení č. 35 (2017), zákaz genderově podmíněného násilí na ženách se vyvinul v zásadu mezinárodního obyčejového práva.

37. Výbor připomíná, že legislativa týkající se genderově podmíněného násilí na ženách často zcela nebo částečně chybí, a pokud existuje, často není plně uplatňována. Genderově podmíněné násilí ve veřejné i soukromé sféře brání ženám v tom, aby k účasti na rozhodování podnikly první kroky. Je-li namířeno proti ženám v rozhodovacích pozicích, může je to z těchto pozic vytlačit a mít odstrašující účinek, který odrazuje jiné ženy od usilování o takovéto funkce. Rovněž často chybí legislativa, jež by se týkala speciálně genderově podmíněného násilí na ženách v politickém a veřejném životě, včetně obránkyň lidských práv, političek, aktivistek, novinářek a voliček. Výbor zdůrazňuje roli sdělovacích prostředků a sociálních sítí v páchání, udržování a normalizaci genderově podmíněného násilí na ženách, jakož i roli politických stran, jež je bagatelizují, a to včetně sexuálního obtěžování či jiného misogynního chování v rámci jejich pozic. Výbor rovněž uznává, že genderově podmíněné násilí na ženách, páchané i v rozhodovacích procesech, je často výraznější u žen, na něž dopadá intersekcionální diskriminace. 

38. Výbor zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí na ženách, i když je samo o sobě diskriminací, je důsledkem nerovného a diskriminačního systému založeného zejména na strukturální dominanci mužů a vyloučení žen. Výbor zdůrazňuje důležitost přijetí a implementace robustní legislativy řešící genderově podmíněné násilí na ženách a současně vyzývá Smluvní státy k tomu, aby přijaly komplexní přístup a realizovaly veškerá práva podle Úmluvy, včetně institucionalizace parity jako hlavní záruky proti násilí tohoto typu.

39. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) přijaly a prosazovaly komplexní legislativu, včetně trestní, a zaváděly osvětová a vzdělávací opatření k prevenci a eliminaci všech forem genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách a zajišťovaly veškeré nezbytné služby a přístup obětí ke spravedlnosti;

(b) vyšetřovaly, stíhaly a trestaly všechny formy genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, včetně zastrašování a nenávistných projevů namířených proti ženským kandidátkám a držitelkám veřejných funkcí v rozhodovacích procesech, a předcházely jim a bojovaly proti kultuře mlčení a beztrestnosti; 

(c) zaváděly etické kodexy s intersekcionálním pohledem v parlamentech, vládách, regionálních a místních orgánech a politických stranách, veřejných službách i soukromých společnostech za účelem odstranění všech forem genderově podmíněného násilí na ženách a genderově podmíněných nenávistných projevů, společně s nezávislými stížnostními mechanismy a důvěrným poradenstvím a poskytováním odpovídajících školení pro všechny představitele i personál;

(d) poskytovaly účinnou nápravu a podpůrné služby pro oběti genderově podmíněného násilí v rozhodovacích pozicích;

(e) nabízely školení v oblasti bezpečnosti, zabezpečení, kyberbezpečnosti a digitální obrany pro ženy v rozhodovacích funkcích, včetně podpůrných skupin pro mladé ženy čelící genderově podmíněnému násilí způsobenému mocenskou nerovností na pracovišti;

(f) zajišťovaly bezpečnost ve volebních místnostech a během voleb, bránily násilí souvisejícímu s volbami a postihovaly je;

(g) zajistily, aby společnosti provozující sociální sítě měly systémy uzpůsobené konkrétnímu regionu či zemi používání, aby okamžitě, účinně a účelně reagovaly na obsah generovaný uživateli nebo umělou inteligencí, jenž představuje online genderově podmíněné násilí na ženách či obtěžování, a vyvozovaly odpovědnost přijetím a prováděním zákonů a mezinárodních norem s lidskoprávním přístupem, především se zaměřením na práva žen;

(h) shromažďovaly a zveřejňovaly systematicky disagregované údaje o rozsahu, příčinách a dopadech genderově podmíněného násilí na ženách v rozhodovacích procesech a o účinnosti preventivních a následných opatřeních a podle toho přizpůsobovaly či vylepšovaly systémy a opatření;

(i) uplatňovaly ve všech realizovaných opatřeních výraznou intersekcionální perspektivu.

G.  Zastoupení organizací pro ženská práva v rozhodování

40. V obecném doporučení č. 23 (1997), č. 30 (2013), o ženách při předcházení konfliktům, v době konfliktu a po konfliktu, č. 34 (2016), č. 37 (2018) a č. 39 (2022) Výbor vyzývá Smluvní státy, aby konzultovaly se zástupci občanských organizací a aktivně je zapojovaly do tvorby znění, realizace a monitoringu politik ve všech oblastech a na všech úrovních. Aktuálně je jen málo prostoru pro konzultace s organizacemi občanské společnosti pro práva žen a dívek, který často ani nemá institucionalizovanou podobu, přičemž konzultace se často omezují na otázky úzce vnímané jako „ženské“ namísto zahrnutí kompletního rozsahu místních, národních, regionálních i mezinárodních politických otázek.

41. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) zajistily organizacím pro práva žen a dívek, včetně těch vedených mládeží nebo na mládež zaměřených, a obráncům ženských práv bezpečný a nezávislý prostor, aby mohli přímo a významně přispívat k tvorbě politik o všech lokálních, národních, regionálních a mezinárodních otázkách;

(b) institucionalizovaly bezpečné a nezávislé pravidelné konzultace s organizacemi občanské společnosti pro práva žen a dívek a obránci ženských práv, mimo jiné ohledně nových či rostoucích problémů týkající se politiky, bezpečnosti, ekonomiky, technologií, zdraví a životního prostředí;

(c) poskytovaly přístup k nezávislému budování kapacit za účelem rozšíření odbornosti organizací občanské společnosti pro práva žen a dívek a obránců ženských práv, aby se mohli účastnit všech oblastí rozhodování včetně těch, jež jsou úzce vnímány jako „ženské otázky“, a rozšiřovaly odborné znalosti o ženských právech ve všech dalších neziskových organizacích;

(d) proaktivně zajišťovaly organizacím občanské společnosti pro práva žen a dívek a obráncům ženských práv zastupujícím ženy a dívky vystavené intersekcionální diskriminaci rovnocennou účast v takových rozhodovacích platformách a vyrovnané zohledňování jejich názorů.

2. Konkrétní závazky k dosažení vyrovnaného a inkluzivního zastoupení žen v rozhodovacích systémech

A. Parita v politickém a veřejném rozhodování

1. Aktivní volební právo

42. Podle článku 7 písm. a) je ženám zaručeno právo hlasovat ve všech volbách a referendech. I přes právní reformy však ženy nadále čelí překážkám v plném výkonu tohoto práva. V obecném doporučení č. 21 (1994), o rovnosti v manželských a rodinných vztazích, Výbor konstatuje, že právní předpisy upravující státní příslušnost mohou zbavit ženy práva volit na základě manželského a rodinného stavu, a v obecném doporučení č. 23 (1997) Výbor upozorňuje na překážky, včetně horšího přístupu žen k informacím o kandidátech, problémů s registrací k volbám kvůli péči o rodinné příslušníky, finančních omezení limitujících jejich čas sledovat volební kampaně a dostavit se k volbám a stereotypů odrazujících ženy od výkonu jejich volebního práva nebo vedoucích k ovlivňování či ovládání hlasů žen ze strany mužů. Ženy mohou také čelit dalším překážkám ve výkonu volebního práva kvůli absenci nezbytného průkazu totožnosti nebo kontrole jejich přístupu k němu.

43. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) zrušily diskriminační volební zákony a právní předpisy o státní příslušnosti a zajistily, aby ženy mohly vykonávat své hlasovací právo za stejných podmínek jako muži; 

(b) zavedly osvětové občanské kampaně zaměřené i na mládež a podporující registraci voličů, znalost volebních systémů, účast u voleb a boj proti stereotypům spojeným s rolemi žen ve veřejném životě;

(c) shromažďovaly a zveřejňovaly disagregované údaje o účasti žen z marginalizovaných skupin ve volbách za účelem rozvoje účinných opatření ke zvýšení jejich zapojení;

(d) usnadnily registraci voliček a jejich účast u voleb poskytnutím pomoci při získávání průkazu totožnosti a zajistily systematickou registraci dívek hned při narození; 

(e) identifikovaly a odstraňovaly překážky v registraci voliček a účasti ve volbách, a to dle konkrétní situace i prostřednictvím prodloužení otevírací doby volebních místností, období předčasného hlasování, jejich blízkosti k bydlišti žen, bezplatné a dostupné veřejné dopravy, korespondenční volby nebo technologiemi volby na dálku;

(f) vyvíjely strategie, aby i negramotné ženy mohly být na voličských seznamech a volit;

(g) uznávaly právní způsobilost žen se zdravotním postižením k hlasování a zajišťovaly bezbariérové volební místnosti a volební procesy s pomocnými nástroji, včetně Braillova písma a znakového jazyka;

(h) najímaly ženy jako členky volebních komisí a v případě potřeby zřizovaly volební místnosti výhradně pro ženy, aby podpořily jejich volební účast; 

(i) zajistily integritu a transparentnost volebních procesů a bojovaly proti korupci v průběhu voleb;

(j) odstraňovaly možný nátlak na voličky zákazem rodinného hlasování a zajištěním práva žen na soukromí a tajné hlasování, včetně zajištění toho, aby ženy měly plnou kontrolu nad fyzickými i digitálními průkazy totožnosti; 

(k) zahrnuly historii volebního práva žen a jejich práva kandidovat ve volbách do školních osnov a do osvětových kampaní zaměřených na širokou veřejnost i na držitele veřejných funkcí.

2.  Pasivní volební právo

44. Článek 7 odst. a) zakládá právo žen na zvolení do všech veřejně volených orgánů. I přes rostoucí počet platných zákonů zaručujících paritu v celostátních či místních volbách Výbor nicméně konstatuje, že na mnoho kandidátek dopadají strukturální omezení a že kandidátky čelí v této oblasti výrazné diskriminaci.

45. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) přijaly nebo posílily zákony na podporu parity, vyžadující například střídání ženských a mužských kandidátů ve volbách prostřednictvím vertikálně a horizontálně paritních seznamů a odmítáním nevyhovujících seznamů; 

(b) prováděly osvětu zaměřenou proti argumentaci, že není dostatek žen, které by mohly kandidovat či k tomu byly způsobilé;

(c) zajišťovaly integritu voleb a bojovaly proti všem formám korupce a zneužití moci;

(d) poskytovaly spravedlivou finanční i jinou podporu kandidátkám, včetně výdajových stropů a dostupné inzerce, k zajištění vyrovnaných podmínek v politických kampaních; 

(e) sjednotily minimální věk pro aktivní i pasivní volební právo jako prostředek k podpoře většího počtu žen jako kandidátek, včetně těch mladších;

(f) uznávaly právní způsobilost žen se zdravotním postižením kandidovat ve volbách a zajistily jim přiměřené podmínky.

3. Právo účastnit se na tvorbě a provádění státní politiky

46. Článek 7 písm. b) zaručuje právo žen účastnit se na tvorbě a provádění státní politiky. To zahrnuje role parlamentu, místních a regionálních zastupitelstev a dalších rozhodovacích orgánů na obecní úrovni. Článek 11 vyžaduje, aby Smluvní státy řešily konflikty mezi pracovním a rodinným životem, a v obecném doporučení č. 25 (2004) Výbor doporučuje, aby zákony, politiky a programy braly v úvahu aspekty životních zkušeností žen, které se mohou lišit od zkušeností mužů. I přes pozitivní pokrok ženy stále zastávají pouze 27 procent křesel v národních parlamentech[43] a 35,5 procenta křesel v místních zastupitelstvech.[44] Pouze ve 24,1 procentu případů jsou ve funkci předsedkyně parlamentu[45] a v 18,9 procentu předsedkyněmi parlamentních výborů pro obranu, finance, zahraniční věci a lidská práva.[46] V méně než 15 procentech případů jsou starostkami či guvernérkami na místní či regionální úrovni. Jen málo žen působí ve funkci prezidentky nebo předsedkyně vlády a pouze 22,3 procenta vládních ministrů po celém světě jsou ženy.[47]

47. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) přijaly zákony prosazující paritu ve všech volbách a při jmenování do všech funkcí; 

(b) přijaly pravidla k zajištění parity ve vedoucích pozicích v parlamentech a místních a regionálních orgánech a dalších obecních orgánech s rozhodovací pravomocí;

(c) zohledňovaly rodinné povinnosti členů parlamentu, vládních úředníků, obecních i regionálních zastupitelů a zaměstnanců těchto orgánů, včetně pracovní doby vstřícné k pečujícím osobám, jeslí či mateřských škol v blízkosti výkonu práce, jakož i možnosti volit pomocí zástupce a prostředky na dálku; 

(d) prováděly genderové audity parlamentů, vládních úřadů a obecních a regionálních orgánů hodnotící plnění genderových požadavků a parity v rozdělení odpovědností a vhodným způsobem zadávaly a přizpůsobovaly reformy k dosahování parity napříč všemi oblasti a úrovněmi rozhodování; 

(e) přijaly právní úpravu placené rodičovské dovolené v parlamentu, vládách, místních a regionálních orgánech jak pro zástupce, tak civilní zaměstnance těchto orgánů; 

(f) poskytovaly školení o prevenci a řešení implicitních předsudků a stereotypů pro poslance, vládní úředníky a zástupce místních a regionálních orgánů i jejich civilní zaměstnance;  

(g) zaváděly mechanismy pro zajištění rovnosti pohlaví v rámci orgánů s rozhodovací pravomocí a poskytovaly školení o genderové analýze a integraci tvůrcům zákonům a jejich zaměstnancům, aby bylo zajištěno formulování genderově vyvážené legislativy, veřejných politik a rozpočtu.

4. Právo zastávat veřejné úřady a vykonávat všechny veřejné funkce

48. Článek 7 písm. b) formuluje právo žen zastávat veřejné úřady a vykonávat všechny veřejné funkce na všech úrovních řízení státu, což je další oblast, ve které jsou ženy ve vedoucích funkcích nedostatečně zastoupeny.  

49. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) přijímaly zákony a další opatření k zajištění parity ve funkcích s rozhodovací pravomocí na všech úrovních veřejné správy a justice, včetně místních, obyčejových a neformálních systémů spravedlnosti, a začlenily dovednost odstraňování genderových stereotypů a provádění genderové analýzy a integrace jako součást školení a zkoušek pro jmenování do takových funkcí;

(b) zajistily provádění genderových auditů hodnotících genderovou vyváženost a zaváděly reformy pro rovnost pohlaví, včetně pracovní doby příznivé pro péči o rodinu a flexibilních úvazků ve veřejné správě a v soudnictví na všech úrovních;

(c) systematicky integrovaly lidská práva žen, rovnost pohlaví a dovednost vykládat zákon z pohledu genderu do úvodních školení a prohlubování znalostí soudců, státních zástupců, vyučujících a studentů práva, policistů a členů jiných donucovacích složek a civilních úředníků za účelem odbourávání předsudků a stereotypů vůči pohlaví a zajištění zohledňování genderu v rozhodovacích procesech v soudnictví a státní správě.

5. Právo účasti v organizacích občanské společnosti, nevládních či politických organizacích

50. Článek 7 písm. c) zakotvuje právo žen na účast v nevládních organizacích a sdruženích zapojených do veřejného a politického života země. Další doporučení v tomto ohledu přinášejí také obecná doporučení č. 23 (1997), č. 33 (2015) a č. 39 (2022). V současnosti chybí ustanovení požadující, aby politické strany, odbory a profesní organizace zajišťovaly paritu ve svých rozhodovacích orgánech, nebo je jejich provádění omezené. Zástupkyně organizací občanské společnosti a obránkyně ženských práv často čelí právním omezením, jakož i hrozbám, útokům a odvetným opatřením.

51. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) vytvořily institucionalizované a podporující prostředí a regulatorní rámec pro svobodné a nezávislé zakládání a provoz organizací občanské společnosti, včetně těch zaměřených na ženská práva;

(b) zajišťovaly osobní bezpečnost zástupkyň organizací občanské společnosti a obránkyň ženských práv, poskytovaly jim záruky a právní ochranu k zajištění toho, aby mohly dělat svou práci bez obav z genderově podmíněného násilí, zastrašování, odvetných opatření, a zajišťovaly jim přístup ke spravedlnosti;

(c) podporovaly přijímání paritních pravidel pro organizace občanské společnosti a nevládní a politické organizace, včetně lobbistických organizací a think-tanků;

(d) nařídily a vymáhaly paritu v rozhodovacích orgánech politických stran a odborů, se sankcemi za neplnění a pobídkami pro dodržování; 

(e) podporovaly vytváření a posilování ženských sekcí v politických stranách a odborech, a to i prostřednictvím účelově vázaných prostředků; 

(f) vytvářely participativní prostory pro zapojení mladých žen se zvláštním zaměřením na marginalizované skupiny.

B. Parita v mezinárodním rozhodování

52. S ohledem na to, že významná rozhodnutí jsou stále častěji činěna na celosvětové úrovni, jsou podle názoru Výboru mezinárodní rozhodovací procesy právě tou oblastí, ve které je potřeba progresivně zavádět a etablovat paritu. 

1. Právo zastupovat stát na mezinárodní úrovni

53. Článek 8 vyžaduje od Smluvních států, aby ženy měly rovné příležitosti zastupovat své vlády na mezinárodní úrovni. V roce 2023 bylo ve velvyslaneckých funkcích celosvětově 20,54 procenta žen.[48] V roce 2023 tvořily ženy v OSN 39 procent představitelek a zástupkyň stálých misí.[49] Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v diplomatických a zahraničních službách většiny Smluvních států, zejména na nejvyšších pozicích, a bývají často jmenovány velvyslankyněmi na ambasádách, které jsou považovány z hlediska zahraničních vztahů jejich zemí za méně důležité. 

54. Výbor s potěšením konstatuje, že některé Smluvní státy přijaly feministickou zahraniční politiku, jejíž snahou je podporovat genderovou rovnost a ženská práva napříč zahraniční politikou i multilaterálními závazky. 

55. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) dosahovaly a zachovávaly paritu při jmenování diplomatů, velvyslanců a konzulů a ve složení všech mezinárodních delegací;

(b) začlenily dovednost odstraňovat genderové předsudky a stereotypy a provádět genderovou analýzu a integraci do školení a zkoušek pro jmenování do diplomatických a velvyslaneckých pozic;

(c) poskytovaly rodinné a manželské benefity včetně rodičovské dovolené ženám i mužům v zahraničních službách;

(d) zaváděly feministickou zahraniční politiku, podle níž bude hlavním zaměřením vládní politiky v zahraničí dosahování genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek, a to včetně úsilí o paritu v oblasti prevence konfliktů a násilného extremismu, zajištění rovných ekonomických práv a posílení postavení žen, ochrany sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a zavádění nových národních a mezinárodních partnerství zaměřených na paritu, včetně oblastí rozvojových politik a dluhových a ekonomických sankcí.

2. Parita v mezinárodních organizacích a při vyjednávání

56. Článek 8 stanoví rovné příležitosti pro ženy podílet se na práci mezinárodních organizací, včetně celosvětově i regionálně působících organizací. V obecném doporučení č. 23 (1997) Výbor připisuje nedostatečné zastoupení žen absenci objektivních kritérií a postupů pro jmenování a povyšování do příslušných funkcí. V současnosti scházejí konkrétní mechanismy k dosažení parity na mezinárodním poli. 

57. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) institucionalizovaly na národní úrovni zákony prosazující paritu a transparentní postupy pro jmenování a výběr do pozic v mezinárodních organizacích, a to v rámci systému i mimo systém OSN, regionálních organizací, konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, mezinárodních a regionálních mechanismů, mezinárodní arbitráže a finančních institucí, včetně multilaterálních rozvojových bank, tribunálů, kvazisoudních orgánů a ve všech delegacích účastnících se multilaterálních schůzí, včetně včasného informování o volných místech, podrobných pracovních náplní, zahrnutí genderové parity jako kritéria a výběrových řízení založených na zásluhách;

(b) shromažďovaly, monitorovaly a zveřejňovaly disagregované údaje o zastoupení žen a úrovních seniority v mezinárodních organizacích.

C. Parita v rozhodování o otázkách míru a bezpečnosti

58. Preambule Úmluvy potvrzuje, že věc míru vyžaduje maximální účast žen za rovnoprávných podmínek s muži ve všech oblastech. V návaznosti na Úmluvu, obecné doporučení č. 30 (2013), rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a navazující rezoluce, Výbor zdůrazňuje zásadní povahu parity ve všech oblastech jako nezbytný předpoklad míru a bezpečnosti. Ženy ovšem zůstávají ve všech rozhodovacích systémech týkajících se míru a bezpečnosti výrazně podreprezentovány.

59. Výbor konstatuje, že stále komplexnější a proměnlivější povaha konfliktů, nově se rodící bezpečnostní hrozby zapříčiněné novými technologiemi, včetně kyberútoků a smrtících autonomních zbraňových systémů ovládaných umělou inteligencí, které mohou prohloubit existující mocenské nerovnosti a předsudky, klimatická nouze, pandemie, rozvoj výzkumu vesmíru a rozličné posuny v geopolitické mapě přispívají k naléhavější potřebě rozšiřovat Agendu ženy, mír, bezpečnost i na nově se vyskytující hrozby, včetně těch, jež jdou nad rámec prevence ozbrojeného konfliktu. Agenda ženy, mír, bezpečnost musí být uplatňována jak vnitrostátně, tak mezinárodně, jednak pro prevenci ozbrojených konfliktů, jednak k budování odolnosti vůči všem hrozícím i neočekávaným krizovým situacím. 

60. Výbor zdůrazňuje, že stupeň prioritizace a realizace práv žen v dobách míru úzce souvisí se zacházením s nimi v době konfliktu. Vnitrostátní, zahraniční a nadnárodní politika jsou rovněž silně propojeny a mají na životy žen přeshraniční a celosvětový dopad.  Je tedy rovněž zásadní aplikovat Agendu ženy, mír, bezpečnost s novým interdisciplinárním pohledem na propojené povahy těchto dynamických jevů a využít ji jako nástroj k zaručení práv žen a genderově vyváženému mírovému uspořádání ve všech kontextech, a to jak prostřednictvím mezinárodního vývoje, tak vnitrostátní politiky. 

61. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) přizpůsobovaly Agendu ženy, mír, bezpečnost měnící se povaze konfliktů a novým hrozbám pro mír a bezpečnost, rozšiřovaly ji na tato témata a uplatňovaly ji celostně jako agendu lidských práv žen ve všech kontextech rozhodování a tvorby politik;

(b) uznávaly klíčovou roli žen jako hybné síly udržitelného míru při prevenci, řízení a řešení konfliktů a zajišťovaly paritu ve všech aspektech, stupních a úrovních rozhodování o míru a bezpečnosti, včetně důvěrných schůzek (tzv. „zákulisní diplomacie“), se zajištěním plného zapojení žen z marginalizovaných skupin, včetně žen žijících v chudobě, uprchlic, žadatelek o azyl, vysídlených žen a žen se zdravotním postižením, a stejně tak zajistily zastoupení žen zapojených do tzv. Track II procesů do formálních mírových jednání;

(c) zajišťovaly paritu ve vedoucích funkcích, rozvoji, realizaci a hodnocení politik a programů týkajících se překonávání hlavních příčin krizí a konfliktů, včetně očekávaných i neočekávaných hrozeb, preventivní diplomacie, bezpečnosti a obrany a strategických oblastí prevence konfliktů; 

(d) zajišťovaly paritu a přísnou aplikaci Agendy ženy, mír, bezpečnost v regulaci a implementaci kontroly zbrojení, včetně nešíření zbraní a odzbrojení, zejména pak urgentního jaderného odzbrojení;[50] zajišťovaly rovnoprávnost a přísné uplatňování Agendy ženy, mír, bezpečnost v rámci urgentního sjednání právně závazného nástroje k zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez lidského ovládání nebo dohledu a jež nemohou být v souladu s mezinárodním humanitárním právem používány, a regulovaly veškeré další typy autonomních zbraňových systémů;

(e) zajišťovaly paritu na vedoucích pozicích napříč obory v krizové prevenci v oblasti zdraví, životního prostředí, ekonomiky, vesmíru, kyberbezpečnosti, financí, technologií, včetně veškerých oblastí nových technologií;

(f) zajišťovaly paritu v udržování míru, budování míru a mírových operacích, včetně formálních a neformálních mírových jednáních, mediací, tranzitivní spravedlnosti a rekonstrukce, mezikomunitních dialogů a přechodných rozhodovacích orgánů, včetně komisí pravdy a usmíření, národních, mezinárodních, regionálních a hybridních výborů, rad, monitorujících orgánů, ověřovacích mechanismů a monitorovacích skupin, přípravy voleb a politických procesů, demobilizace a reintegračních programů, reforem bezpečnostního sektoru a soudnictví a širších post-konfliktních rekonstrukčních procesů;

(g) odstraňovaly všechny překážky v dosažení parity, mj. zajištěním péče o děti, bezpečnosti a flexibility umístění, a poskytovaly aktivní podporu, a to i prostřednictvím zajištění financování pro zastoupení organizací občanské společnosti pro práva žen;

(h) rozšiřovaly mechanismy včasných varování pro krize a konflikty z genderové perspektivy, včetně takových ukazatelů, jako je snižování počtu žen ve vedení či veřejném prostoru nebo nárůst nenávistných projevů a sexuálního násilí;

(i) zajišťovaly, aby uplatňování práv žen a parity nebylo za žádných okolností považováno za méně důležité než jiné priority; 

(j) upřednostňovaly návrhy a realizaci reparačních programů založených na právech žen a paritě s transformativním dopadem na procesy odzbrojení, demobilizace a reintegrace;       

(k) přepracovaly národní akční plány k Agendě ženy, mír, bezpečnost na fundamentálním principu parity, a zajistily, aby zahrnovaly feministickou vnitrostátní a zahraniční politiku, včetně feministického přístupu k bezpečnosti, prevenci konfliktů a míru a nově se vyskytujícím hrozbám včetně těch, jež jdou nad rámec prevence ozbrojených konfliktů a budování míru v užším smyslu; zakládaly národní akční plány na cílených indikátorech soustředících se kolem pilířů rozšířené Agendy ženy, mír, bezpečnosti, jakož i na paritě na všech úrovních lokálních i celostátních vlád a parlamentů, bezpečnostních a obranných systémů, inovativních sektorů a vědách o životě; konzultovaly rozvoj národních akčních plánů s  organizacemi občanské společnosti pro práva žen, adekvátně tyto akční plány financovaly a přiznávaly jim na národních a mezinárodních úrovních plnou účinnost a pravidelně podávaly Výboru pro odstranění diskriminace žen zprávy o jejich zavádění a realizaci;

(l) navrhovaly politiky v rámci Agendy ženy, mír, bezpečnost s věkově vyváženým přístupem, který zohlední důležitou roli mladých žen v prevenci konfliktů a budování míru a jejich specifické potřeby, jak je uvedeno v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti.

D. Parita v ekonomickém rozhodování

62. Společný výklad závazku k odstranění diskriminace a dosažení skutečné rovnosti, jak je zakotven v článcích 1 a 3, s právy žen na rovnoprávnost v rozhodování zakotvenými v článcích 7 a 8 a s jejich specifickými právy na vzdělání, zaměstnání a posílení jejich postavení v hospodářské oblasti v souladu s články 10, 11 a 13 stanovuje paritu v ekonomickém rozhodování. Tento požadavek je dále zdůrazněn a vysvětlen v obecných doporučeních Výboru č. 13 (1989) o stejné odměně za rovnocennou práci, č. 16 (1991), o neplacených zaměstnankyních ve venkovských a městských rodinných podnicích, č. 17 (1991) o měření a kvantifikaci neplacených domácích prací žen a jejich uznání v hrubém národním produktu, č. 36 (2017) a č. 39 (2022). 

63. Výbor bere na vědomí pozitivní kroky ze strany soukromého sektoru a klíčových hospodářských institucí směřující k implementaci ochrany lidských práv do podnikání, ale má za to, že soukromý sektor má konkrétní odpovědnost zavést paritu na všech úrovních. Autonomie a parita je pro ženy základní podmínkou, jež jim umožní pozitivně kombinovat jejich pracovní výstupy, profesionální kariéru a osobní volby, včetně otázek mateřství. Genderově vyváženější nejvyšší vedení společností je také spojeno s robustnějšími protikorupčními opatřeními a zvýšenou transparentností, z čehož plyne pro organizace soukromého sektoru zřejmý prospěch.[51]

64. Tomu, aby ženy spoluvytvářely ekonomický trh, měly na něj přístup a zastávaly na něm role s rozhodovací pravomocí na rovnoprávném základě, brání právní i faktická diskriminace a výrazné nerovnosti v globálních i národních ekonomických uspořádáních a řídicích systémech. Kvůli tomu pak rovněž nejsou realizována hospodářská práva žen a ekonomika nedokáže zachytit jejich produktivitu a přínosy. Neplacená péče o rodinné příslušníky, kterou ženy vykonávají neúměrně více než muži, navíc představuje hlavní faktor bránící ženám v přístupu k ekonomickým příležitostem na stejné úrovni jako muži a je třeba začít jinak uvažovat o její hodnotě a rovnocenně ji sdílet.

65. Za klíčovou oblast vyžadující plnou účast žen na rovnoprávném základě Výbor rovněž považuje digitální ekonomiku, včetně technologické tranzice a rozvoje a využívání umělé inteligence a algoritmů. To je nezbytné pro prevenci upevňování genderových stereotypů a nových forem diskriminace. 

66. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) vybudovaly inovativní rámec na místních, národních, regionálních a mezinárodních úrovních založený na udržitelné a inkluzivní ekonomice zohledňující lidská práva, jež stojí na pevném základě parity;

(b) zajišťovaly plnou autonomii žen v ekonomickém rozhodování zajišťováním rovných práv a odstraňováním všech forem právní i faktické ekonomické diskriminace, včetně platů, zdanění a ekonomických a sociálních modelů, předpisů a praxe, které ženy jako ekonomické aktérky staví do podřadného postavení; 

(c) plně zapojovaly ženy do boje s korupcí a nezákonnými finančními toky;  

(d) zajišťovaly rovný přístup žen ke všem finančním i nefinančním zdrojům, jako jsou informace a technologické a energetické zdroje, včetně spolehlivého přístupu k elektřině a internetu, aby měly rovnou možnost účasti na ekonomických aktivitách, přístupu k produktivním zdrojům, formování ekonomických modelů a výkonu vedoucích funkcí;  

(e) zajišťovaly pro ženami vlastněné firmy rovný přístup k zakázkám pro veřejný i soukromý sektor, a to i prostřednictvím trvalých a dočasných zvláštních opatření, regulatorních reforem a pobídek;

(f) přijaly inovativní opatření k dosažení parity při jmenování do ekonomicky odpovědných funkcí, včetně řídích orgánů společností a pozic generálních ředitelů ve státem vlastněných podnicích i soukromých kótovaných a nekótovaných společnostech;

(g) přijímaly digitální řešení, jako je e-governance nebo blockchainová technologie, k posílení integrity systémů a řešení rizik zneužití moci, která porušují práva žen a paritu;

(h) zaváděly dialog mezi společnostmi a odbory k institucionalizaci parity s jasnými cíli a indikátory, a to ve firemní kultuře a postupech, mimo jiné pomocí podpory nových modelů pracovního a ekonomického vedení;

(i) jako případný doplněk dohod mezi společnostmi a odbory institucionalizovaly zákony a politiky v oblasti parity na pracovišti a vymýtily vzorce horizontální a vertikální segregace na všech úrovních rozhodování;

(j) přijímaly zákony a předpisy poskytující pobídky pro zaměstnavatele, aby formalizovali a podporovali flexibilní pracovní úvazky, jež lze sladit s péčí o rodinné příslušníky, při zachování veškerých zaměstnaneckých práv a plného sociálního zabezpečení, a pro rodiče a další pečující osoby jako součást indexu produktivity, a podporovaly i prostřednictvím osvětových opatření a pobídek firemní kulturu založenou na paritě jako faktoru udržitelného rozvoje, řízený ukazateli,, které vedle ekonomických hodnot jako cíle společnosti a podnikatelského úspěchu zahrnují i sociální hodnoty a cíle udržitelného rozvoje; 

(k) rozvíjely a podporovaly účast na genderových auditech ve společnostech k hodnocení genderové citlivosti a vnímavosti a úrovně parity v dělbě odpovědností a firemní kultuře společně s poskytováním pobídek k dobrým výsledkům a vyžadovaly od společností každoroční hlášení jejich opatření k institucionalizaci parity;

(l) zaváděly strategické akční plány na národní a mezinárodní úrovni k zajištění profesní autonomie a vedení žen v neformálním sektoru, včetně rozšíření ekonomických služeb a benefitů, využití spotřebitelské síly žen, zlepšování daňových pobídek, zajistily poskytování úvěrové a sociální ochrany žen v neformální ekonomice a podpory jejich přesunu do formální ekonomiky; 

(m) zajišťovaly paritu v rozhodování o užívání a redistribuci půdy, přírodních zdrojů a zmírnění klimatické změny a „spravedlivé transformaci“;

(n) prováděly legislativní opatření, včetně dočasných zvláštních opatření, k dosažení parity v digitální ekonomice a v rozvoji, řízení a rozhodování v oblasti technologické transformace, včetně rozvoje a rozšiřování produktů umělé inteligence;

(o) prováděly proaktivní opatření včetně dočasných zvláštních opatření k zajištění rovného přístupu ke všem inovativním a nejmodernějším odvětvím, patentovým řízením, duševnímu vlastnictví a start-upovým příležitostem, například ve vztahu k životnímu prostředí a vesmíru;

(p) nabízely školení v odborné přípravě a podnikatelských a dalších dovednostech, mentoringová schémata, programy rozvoje podnikání, stáže a sponzorské programy a podpůrnou síť pro dívky a mladé ženy se zvláštním zaměřením na mladé ženy z marginalizovaných skupin; 

(q) uzákonily placenou rodičovskou dovolenou pro ženy a muže s možností vrátit se ke stejné práci i na stejnou pozici ve firemní hierarchii a investovaly do osvětových kampaní o rovné odpovědnosti žen a mužů za výchovu dětí a péči o domácnost; 

(r) poskytovaly cílenou podporu, a to i prostřednictvím dočasných zvláštních opatření, samoživitelům, aby mohli budovat kariéru v soukromém i veřejném sektoru;

(s) investovaly do sociální infrastruktury, a umožnily tak ženám a mužům účastnit se ekonomických aktivit a sdílet odpovědnost za péči, a to i prostřednictvím poskytování bezplatné nebo finančně dostupné kvalitní péče o děti, a investovaly do systémů péče a podpory, včetně domácí péče, které budou zohledňovat gender, věk a zdravotní postižení, a to na základě vize parity ve společnosti a uznání práv poskytovatelů a příjemců péče a podpory jakož i péče jako univerzální společenské potřeby;

(t) rozšířily sociální ochranu na ženy vykonávající domácí, zemědělskou a jinou neplacenou práci; 

(u) zavedly mechanismy pro uznávání multioborových dovedností a zkušeností posílených prostřednictvím rolí, které rodiče vykonávají během rodičovské dovolené, při jejich návratu na trh práce a také poskytovaly přístup k dobrovolným navazujícím vzdělávacím kurzům pro rodiče během rodičovské dovolené.

E. Ženská práva v soukromé sféře jako základní předpoklad pro přístup k rozhodování

67. Možnost žen rozhodovat o svém těle i životě a o svých rovných právech, včetně právního postavení a právní způsobilosti ve všech oblastech, a to i v rodině a komunitě, je zakotvena v Úmluvě a je zásadní pro výkon všech jejich lidských práv, včetně jejich práva na rovný přístup k rozhodování. Výbor konstatuje, že bez ohledu na pokrok zůstává uplatňování práv žen a dívek v těchto oblastech často velmi omezené. Rovněž v obecném doporučení č. 21 (1994) a č. 29 (2013), o hospodářských důsledcích manželství, rodinných vztahů a jejich zániku, Výbor zdůrazňuje, že nerovnosti v rodině tvoří základ všech ostatních aspektů diskriminace žen.

68. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) zajišťovaly rovná práva žen v manželství a rodinných vztazích, včetně rušení či novelizací právních předpisů o osobním stavu, jakož i o opatrovnictví a svéprávnosti, jež diskriminují ženy a dívky; 

(b) zakazovaly nucené a dětské sňatky zavedením minimálního věku pro možnost uzavřít sňatek, jímž bude 18 let věku pro ženy i muže bez výjimky;

(c) poskytovaly bezplatné, inkluzivní, přístupné, komplexní a přesné informace o zdravotní péči pro ženy, dívky, muže a chlapce, včetně začlenění věkově přiměřené výchovy o sexuálním a reprodukčním zdraví a právech do školních vzdělávacích plánů; 

(d) zajišťovaly plný přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a odstraňovaly právní a praktické překážky včetně zbavování žen a dívek svéprávnosti, včetně žen a dívek se zdravotním postižením, aby mohly činit rozhodnutí o svém zdraví; 

(e) rušily diskriminační zákony o státní příslušnosti dopadající na ženy;

(f) zajišťovaly právo žen a dívek nabývat, vlastnit, užívat a dědit majetek podle zákona i v praxi na rovném základě s muži a chlapci; 

(g) prováděly osvětové a vzdělávací kampaně ve školách i mimo ně k budování porozumění právu žen a dívek na přijímání vlastních rozhodnutí ve všech aspektech svých životů, o potřebě rovného sdílení povinností mezi ženy a muže a rovných právech žen v manželství i všech rodinných vztazích;

(h) zajišťovaly adekvátní sociální benefity pro samoživitele;

(i) kriminalizovaly veškeré škodlivé praktiky a jiné formy genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách a zajistily nulovou toleranci vůči všem formám násilí, včetně těch, které jsou často tolerovány kulturními a sociálními normami a praktikami.[52]

VI. Zodpovědnost a monitorování závazků států k dosažení paritních systémů

69. Výbor zdůrazňuje naléhavost dosažení parity ve všech systémech rozhodování, aby tak Smluvní státy splnily své již existující závazky podle mezinárodního práva a zároveň kolektivně budovaly rovné, odolné a prosperující společnosti.

70. Výbor doporučuje, aby Smluvní státy:

(a) do roku 2030 učinily výslovný závazek, mobilizovaly zdroje potřebné k dosažení závazků v tomto obecném doporučení a přijaly národní akční plány o paritě ve všech oblastech rozhodování; 

(b) zapojily do provádění tohoto obecného doporučení regionální organizace; 

(c) vyvíjely mechanismy pro sledování a hodnocení pokroku směrem k implementaci tohoto obecného doporučení, včetně pravidelného sběru a zveřejňování dat o zastoupení žen ve všech oblastech a na všech úrovních rozhodování, rozčleněné podle věku, etnického a socioekonomického zázemí, a tato data reportovaly širokému okruhu adresátů, včetně Výboru.

VII. Akční kroky mezinárodního společenství k zajištění paritních systémů

71. Výbor staví na existujících závazcích a spatřuje v nich několik příležitostí pro akční kroky mezinárodního společenství a regionálních organizací za účelem prosazení právní a normativní základny pro paritu v rozhodování ve všech oblastech a na všech úrovních.

72. Výbor doporučuje, aby mezinárodní společenství:

(a) plnilo závazky podle Úmluvy a dalších lidskoprávních úmluv o rovnosti mezi ženami a muži a univerzální povaze práv;

(b) zakotvilo do rozhodovacích procesů zásadu parity ve všech sférách a na všech úrovních i ve všech budoucích mezinárodních rámcích a reformovalo procesy i při aplikaci a výkladu těch existujících, včetně Globálního digitálního kompaktu;

(c) přijalo mechanismy k zajištění parity v členství v orgánech a systémech OSN, včetně hlavních výborů Valného shromáždění, Hospodářského a sociálního výboru a expertních orgánů, a dále v orgánech zřizovaných úmluvami a mezinárodními tribunály, při jmenování do nezávislých pracovních skupin nebo jako zvláštní zpravodajové, jakož i do vedení multilaterálních institucí;

(d) zajišťovalo paritu při náborech na všech úrovních mezinárodních organizací;

(e) zavádělo inovativní rozvojové politiky a mezinárodní spolupráci v souladu s cíli tohoto obecného doporučení, posilujíc tak vnitrostátní kapacity a podporu občanské společnosti;

(f) integrovalo rámec vyplývající z tohoto obecného doporučení o vyrovnaném a inkluzivním zastoupení žen do rozhodovacích systémů, včetně rozšířeného přístupu k Agendě ženy, mír, bezpečnost, agendy a budoucích rezolucí Rady bezpečnosti OSN, Valného shromáždění OSN a Výboru vysokého komisaře pro lidská práva a zvážilo zavedení nových mechanismů o paritě k další podpoře mezinárodního zapojení;

 

Upozornění:

Tento dokument je v autentickém znění publikován v databázi smluvních orgánů OSN Treaty bodies Search (ohchr.org). Pořízený úřední překlad do českého jazyka není autentickým zněním.

 
[1] Organizace spojených národů, „Poznámky generálního tajemníka na akci „Ženy u moci“, 12. března 2019, dostupné na http://www.un.org/sg/en/content/sg/statement/2019-03-12/secretary-generals-remarks-high-level-event-women-power-delivered
[2] Instituce OSN pro gendrovou rovnost a posílení postavení žen (UN-Women), „Účast žen a lepší porozumění politickým otázkám“ v publikaci Prevence konfliktů, transformace spravedlnosti, zajištění míru: Globální studie o provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2015), dostupné na https://wps.unwomen.org/participation/; Pakt pro budoucnost, rezoluce Valného shromáždění OSN 79/1, odst. 40; a UN-Women, „Fakta a čísla: ženy, mír a bezpečnost“, 18. října 2024, dostupné na www.unwomen.org/en/what-we-do/peace-and-security/facts-and-figures.
[3] OSN, “Inkluzivní diplomacie”, dostupné na www.un.org/en/observances/women-in-diplomacy-day
[4] S/2023/725, para. 9.
[5] Univerzita Edinburgh, PA-X Databáze Mírové dohody, verze 7 (plus AgtID 2467), 2023, dostupné na https://pax.peaceagreements.org/.
[6] UN-Women, “ Fakta a čísla: ženy, mír a bezpečnost”.
[7] Minna Cowper-Coles, Ženy v politickém vedení: Vliv genderu na demokracii (Women Political Leaders: The Impact of Gender on Democracy) (Londýn, Westminster Foundation for Democracy, 2021).
[8] UN-Women, “Fakta a čísla: ekonomické posílení“, únor 2024, dostupné na www.unwomen.org/en/what-we-do/economic-empowerment/facts-and-figures.
[9] UN-Women, “Fakta a čísla: ekonomické posílení”.
[10] Mezinárodní obchodní centrum (ITC), „ITC-UN-Women: Globální kampaň za genderově citlivé veřejné zakázky“, dostupné na www.intracen.org/news-and-events/campaigns/women-in-public-procurement..
[11] Světová organizace duševního vlastnictví, „Duševní vlastnictví, pohlaví a rozmanitost“, dostupné na www.wipo.int/web/gender.
[12] Taylor Hanna a další, „Prognózování žen ve vedoucích pozicích: technický stručný text“ (UN Women), dostupné na www.unwomen.org/sites/default/files/2023-11/forecasting-women-in-leadership-positions.pdf.
[13] Oficiální fórum měnových a finančních institucí, Index genderové rovnováhy 2024.
[14] Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Vědecká zpráva UNESCO: závod s časem za chytřejší rozvoj (Paříž, 2021).
[15] Mezinárodní unie pro ochranu přírody, „Nové údaje odhalují pomalý pokrok v dosahování rovnosti žen a mužů v rozhodování o životním prostředí“, 1. března 2021.
[16] Silvia Lesi, „Gender a opatření v oblasti klimatu“, Evropská investiční banka, 28. července 2023.
[17] Obecné doporučení č. 37 (2018) o genderových aspektech snižování rizika katastrof v kontextu změny klimat.
[18] Viz také A/HRC/50/25.
[19] Mezinárodní unie pro ochranu přírody, „Nové údaje odhalují pomalý pokrok v dosahování rovnosti žen a mužů v rozhodování o životním prostředí“.
[20] WEDO, „Zpráva: Nová data ukazují 34% účast žen v delegacích politických stran na COP28, což je stejný podíl jako před 10 lety“, 24. ledna 2024. Dostupné na https://wedo.org/release-new-data-shows-34-womens-participation-on-party-delegations-at-cop28-the-same-percentage-as-10-years-ago/.
[21] Světové ekonomické fórum, Global Gender Gap Report za rok 2023. (Ženeva, 2023).
[22] Daniel Zhang a další, Artificial Intelligence Index Report 2021 (Stanford, Univerzita ve Stanfordu, 2021).
[23] Gabriela Ramos, „Proč musíme jednat hned, abychom odstranili genderovou propast v AI“, Světové ekonomické fórum, 22. srpna 2022.
[24] Světové ekonomické fórum, Global Gender Gap Report za rok 2023.
[25] UN-Women, “Umělá inteligence a genderová rovnost”, 22. duben 2024, dostupné na www.unwomen.org/en/news-stories/explainer/2024/05/artificial-intelligence-and-gender-equality.
[26] Právní norma obsažená v článku 7 odst. h) Římského statutu vyzývá k tomu, aby perzekuce z důvodu pohlaví byla považována za genderově motivovaný zločin podle mezinárodního práva. Ozývají se stále silnější hlasy, a to nejen ze strany Rady pro lidská práva a občanské společnosti, volající po kodifikaci zločinu genderového apartheidu v mezinárodním právu včetně definice apartheidu v článku 2 odst. 2 písm. h) návrhu úmluvy o zločinech proti lidskosti.
[27] Není-li uvedeno jinak, odkazy na články zde znamenají odkazy na články Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen.
[28] Viz také Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, Teď je ten správný čas: Řešení genderových dimenzí korupce (Vídeň, 2020).
[29] Pakt pro budoucnost, rezoluce Valného shromáždění OSN 79/1; rezoluce Rady pro lidská práva 32/1, 35/14, 41/13 a 51/17; rezoluce Rady bezpečnosti 2250 (2015); a rezoluce Valného shromáždění 76/137.
[30] Články 1, 3 Úmluvy o politických právech žen.
[31] Články 1 (1) a 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
[32] Článek 3 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
[33] Článek 14 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, články 1 a 23 Americké úmluvy o lidských právech, články 4 a 5 Meziamerické úmluvy o prevenci, trestání a vymýcení násilí na ženách, články 2 a 13 Africké charty lidských práv a práv národů a článek 9 Protokolu Africké charty lidských práv a práv národů o právech žen v Africe, články 21, 23, 39 a 40 Listiny základních práv Evropské unie, články 1 a 6 Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.
[34] Články 6 a 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
[35] Článek 5 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace.
[36] Odstavce 1, 190 a 192 Pekingské deklarace a akční platformy.
[37] Viz https://sdgs.un.org/goals/goal16#targets_and_indicators.
[38] E/2021/27, chap. I.A.
[39] Usnesení Valné hromady OSN 79/1, odst. 27 (b).
[40] Ibid., para. 40.
[41] Ve svém připravované obecném doporučení č. 41 se bude Výbor konkrétně zabývat genderovými stereotypy v různých sektorech, mj. v souvislosti s médii, digitalizací a umělou inteligencí.
[42] Obecné doporučení č. 19 (1992) o násilí na ženách.
[43] Meziparlamentní unie, „Globální a regionální průměry žen v národních parlamentech“, databáze Parline, dostupná na https://data.ipu.org/women-averages (hodnoceno 25. října 2024).
[44] UN-Women, „Fakta a čísla: vedení žen a politická participace“, 2. října 2024, dostupné na www.unwomen.org/en/what-we-do/leadership-and-political-participation/facts-and-figures.
[45] Meziparlamentní unie, „Globální a regionální průměry žen v národních parlamentech“, databáze Parline, dostupná na https://data.ipu.org/women-speakers (hodnoceno 25. října 2024).
[46] Meziparlamentní unie, „Ženy v parlamentech v roce 2023”, dostupné na www.ipu.org/resources/ publications/reports/2024-03/women-in-parliament-2023
[47] UN-Women, „Fakta a čísla: vedení žen a politická participace”.
[48] Diplomatická akademie Anwara Gargashe, Panel žen v diplomacii, dostupné na https://womenindiplomacy.ae.
[49] UN-Women, „Fakta a čísla: ženy, mír a bezpečnost”.
[50] Ve snaze dosáhnout plné rovnosti Výbor považuje za zásadní „všeobecné a úplné odzbrojení, zejména jaderné odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou“, jak je zakotveno v preambuli Úmluvy a v odstavci 28 Pekingské deklarace.
[51] Scott Berinato, „Banky s větším počtem žen v představenstvech se dopouštějí méně podvodů”, Harvard Business Review, Květen–Červen 2021, dostupné na https://hbr.org/2021/05/banks-with-more-women-on-their-boards-commit-less-fraud; and Kellie A. McElhaney and Sanaz Mobasseri, „Ženy vytvářejí udržitelnou budoucnost”, Říjen 2012, dostupné na www.eticanews.it/wp-content/uploads/2012/11/ Report-Women_Create_Sustainable_Value.pdf.
[52] Viz také společné obecné doporučení č. 31 Výboru pro odstranění diskriminace žen / obecný komentář č. 18 Výboru pro práva dítěte (2019) o škodlivých praktikách.