Černý a ostatní proti ČR - ochrana důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klienty
ESLP v rozsudku ve věci Černý a ostatní proti České republice ze dne 18. prosince 2025 shledal porušení práva stěžovatelů, advokátů, na respektování soukromého života a korespondence podle článku 8 Úmluvy kvůli založení jejich e-mailové komunikace s klientem do trestního spisu ze strany soudu, a v této souvislosti i porušení práva na účinný prostředek nápravy podle článku 13 Úmluvy. Současně konstatoval, že v řízení před Ústavním soudem došlo k porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, když jim Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti nezaslal písemné podání České advokátní komory.
Ve vztahu k článkům 8 a 13 Úmluvy ESLP v odůvodnění věnoval pozornost především tomu, zda vnitrostátní právo obsahovalo konkrétní a předvídatelný postup pro nakládání s nosiči dat a pro oddělení privilegovaných materiálů, potažmo dostatečné záruky k ochraně důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klienty. Zároveň posuzoval, zda vnitrostátní právo obsahovalo postup, jak dosáhnout přezkoumání zákonnosti založení komunikace do soudního spisu a nařízení vyjmutí nebo zničení chráněných materiálů, jestliže je dané jednání shledáno protiprávním. Výkon rozsudku by se měl zaměřit na následující aspekty:
a) podoba právního rámce pro nakládání s privilegovanou elektronickou komunikací, b) existence dostatečných procesních záruk k ochraně privilegované komunikace na zajištěných elektronických nosičích dat a c) existence účinného prostředku nápravy, jehož prostřednictvím lze dosáhnout vynětí, resp. zničení chráněné komunikace.
Anotace a překlad rozsudku v českém jazyce naleznete zde.
Aktuální stav řízení
Ve vztahu k ochraně privilegované komunikace a existenci účinného prostředku nápravy se z rozsudku Soudu – na základě dosavadních diskusí s dotčenými orgány – zdají vyplývat tři okruhy širších problémů, které se týkají nedostatků právního rámce a záruk proti svévoli:
- ochrana důvěrnosti privilegované komunikace a nepoužitelnost z ní získaných informací v trestním řízení;
- nemožnost domoci se vynětí či zničení privilegované komunikace již založené ve spisu;
- úprava postupu pro identifikaci a oddělení privilegované komunikace a mechanismus pro řešení sporů mezi dotčenými subjekty o povaze komunikace.
Výkon rozsudku bude vyžadovat rozsáhlejší změny trestních předpisů. Příslušné legislativní změny proběhnou ve dvou fázích. První se bude týkat zakotvení mechanismu, jehož prostřednictvím se lze domáhat vynětí a eventuálně i zničení privilegované komunikace, která se již nachází ve spise. U této fáze se předpokládá samostatná rychlá novela trestního řádu. Druhá fáze proběhne následně a bude se zabývat ostatními aspekty. Ministerstvo spravedlnosti připraví základní teze legislativního řešení, které budou poté předmětem pokračující odborné diskuse mezi zástupci výše uvedených orgánů. Bližší představa zamýšlených legislativních opatření bude součástí akčního plánu.
Projednání výkonu rozsudku na vnitrostátní úrovni
Kolegium expertů
Kolegium expertů se tématem zabývalo na svém jednání dne 29. dubna 2026.
Dohled nad výkonem rozhodnutí
Dohled Výboru ministrů Rady Evropy dosud nebyl ukončen.